DAMIENS - Tři smrtelné hříchy Ladislava Křížka

Pro někoho neposlouchatelný kýč, pro jiného zrada ideálů, pro dalšího guilty pleasure. Skutečnost je taková, že málokterý projekt budil ve své době tolik povyku a málokterý zpěvák si za něj vysloužil tolik urážek od dříve věrných fanoušků, jako Ladislav Křížek. Ať už se řadíte do jakékoliv skupiny, ať Damiens v přísném soukromí posloucháte (tak, aby se o tom nikdo nedozvěděl) nebo tím pro vás Křížek definitivně skončil a už navždy zůstane pouze oslizlým bratrem, je nutné uznat, že na přelomu milénia byla tahle dvojice fenomén. ..více

[profily]

[31.12.2024]

[Jan Skala]

[12 komentářů ]

THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - Na Hrádečku tam je hej aneb Ach to hanobení státu

„Běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu.“ „Ranní ptáče dál doskáče, nakopnu ho, až zapláče“. „Komu je dnes dvacet chce se mu hnusem zvracet, ale těm co je čtyřicet, je toho vyblít ještě více.“ „Po celý život budeš roztahovat klín, aby v něj vešel podivuhodný mandarin“… Asi stačí taková malá ukázka, aby si člověk udělat představu o nekonformnosti The Plastic People Of The Universe, kapely, která nechtěně psala dějiny české hudby, pomohla k pádu komunistického režimu a nakonec se utopila ..více

[profily]

[31.12.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

BRUTUS - Ou jééé... aneb krása poetiky čtvrté cenové

Může se zdát, že Brutus je kapela, která je stará jako lidstvo samo. Každý rok poctivě obráží venkovní taneční parkety, poutě, různé městské a obecní slavnosti a plní kulturní domy po celé republice. Pro někoho může představovat nejryzejší český bigbít, pro někoho je to neposlouchatelný šraml. Pravda může být dvojí, ale je nepopiratelný fakt, že Brutus je prostě fenomén. Chodí na ně zasloužilí důchodci, lidé v produktivním věku i dospívající mládež, která doma poslouchá úplně jinou hudbu,..více

[profily]

[31.12.2022]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

FRANTIŠEK SAHULA & SYNOVÉ VÝČEPU - Blues pro český punk

„…Je osmý duben, třiašedesát…“ Tak začíná skladba kapely Tři sestry, jednoduše pojmenovaná „63“. Ten den se nic důležitého nestalo, život běžel rutinou šedých šedesátých let, lidi už dávno přišli o poválečné ideály a všechno bylo přeplněné každodenní všedností. Ovšem to jen zdánlivě. Ten den se totiž narodil František Sahula. Člověk, který měl doslova a do písmene charakterizovat, co znamená český punk. Hudbou, životem a nakonec i tragickou smrtí. Přestože životní příběh Františka Sahuly měl tragické vyústění,..více

[profily]

[31.12.2021]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?

Dlouhá a trnitá cesta byla k „Senjutsu“. Asi jako do pekla a zpět, jak rádi říkají heavymetaloví umělci, Iron Maiden nevyjímaje. Pojďme se podívat na to, co se v lůně britské (snad ještě) heavymetalové legendy změnilo od doby, kdy v září 2015 přišla s dílem „The Book Of Souls“, které se nakonec ukázalo být přelomovým. Ne proto, že by nabídlo v její tvorbě nějaké novum, protože tak to u Iron Maiden nechodí, ale proto, že vyšlo ve formátu dvojalba, což se kapele Stevea Harrise zjevně natolik zalíbilo,..více

[profily]

[07.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

ORLÍK - Lesk a bída doby revoluční

I bez jakýchkoliv politických konotací byl Orlík fenoménem své doby. Fungoval pouze tři roky a jeho hudební složka působila spíše úsměvným dojmem, přesto jsou obě jeho alba dodnes živá a to nejen u příznivců krajní pravice. Oba jeho tehdejší tvůrčí mozky – Daniel Landa i David Matásek – se můžou ohánět naivní pubertou, nezkušeností, omámením z pivního moku a čímkoliv jiným, ale minulost vrátit nemůžou. Ta byla mezi lety 1988 až 1991 skutečně divoká ..více

[profily]

[31.12.2020]

[Jan Skala]

[47 komentářů ]

Ozzy OSBOURNE - Opsaný kruh až k Ozzmosis

Kdo věřil tomu, že „No More Tours 2“ které Ozzy Osbourne odstartoval před pár lety a chtěl jeho názvem demonstrativně říct, že už definitivně končí, musel být buď naprostý blázen nebo člověk, který o kariéře tohoto zakladatele heavy metalu neví vůbec nic. Že se nebude končit bylo nad slunce jasnější, na podobná prohlášení byl pan Osbourne vždycky kadet a vzhledem k tomu, jak obratnou manažerkou je jeho manželka Sharon, sloužily podobné výkřiky jako otřepaný marketingový trik...více

[profily]

[24.02.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

ZVLÁŠŇÝ ŠKOLA - Pít, pít, až na mol pít...

Možná je to trochu udivující, ale Zvlášňý škola, tahle šaráda ze západočeské Kdyně, existuje už skoro třicet let. S podivem proto, že tahle kapela už od roku 1992 pravidelně objíždí všemožné tancovačkové parkety (hlavně tedy v domovských západních Čechách), kde v přestávkách mezi jednotlivými sety postává u baru se svými fanoušky a konce koncertů už se v příčetném stavu dožívá třeba jen půlka kapely. Ale hrálo se, pivo teklo proudem, panáky lítaly vzduchem, ..více

[profily]

[31.12.2019]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...

Záviš je prostě fenomén. Prokletý básník? Hospodský recitátor? Kníže pornofolku? Starý kokot? Možná všechno dohromady. Můžete jej milovat, můžete jej nenávidět, ale rozhodně jej nemůžete přehlédnout. Záviš (vlastním jménem Milan Smrčka) je na tuzemské scéně už etablovaným pojmem, přestože jeho kariéra začala růst až ve vysokém věku více než čtyřiceti let (dnes je mu dvaašedesát) a nezdá se, že by mu docházel humor. ..více

[profily]

[31.12.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

JUDAS PRIEST - Od Painkiller k Firepower: Jízda na horské dráze

Ještě před nedávnem se zdálo, že je situace u Judas Priest skoro idylická. Z rozhovorů, které jednotliví členové poskytovali, nejvíce z nich Rob Halford a basista Ian Hill, by mohl mít fanoušek dojem, že kapela je při chuti jako v osmdesátých letech. „Richie (kytarista Richie Faulkner, který se stal členem kapely v roce 2011, pozn. aut.) vlil Judas Priest čerstvou krev do žil,“ tvrdil Halford v roce 2016..více

[profily]

[13.03.2018]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

KATAPULT - Železný Olda to táhne do čtyřicátého křížku (1978 - 2018)

Ať už si o Katapultu myslí každý co chce, jedno jim rozhodně upřít nejde. A to fakt, že na české, potažmo československé scéně jsou dodnes jedinečným zjevem, který nemůže nikdy nikdo napodobit. Může jim být vyčítáno (a to zcela po právu), že je jejich hudba jednoduchá, místy až primitivní, že hráčské dovednosti všech členů byly vždycky podprůměrné a že zpěv Oldy Říhy je spíše mluveným projevem než pořádným hardrockovým zápřahem. ..více

[profily]

[31.12.2017]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

ALKEHOL - Když ze Slamníku, tak s kocovinou

Alkehol. Jejich fanoušky kapela milovaná a uctívaná, další sortou lidí proklínaná až za hrob. Jedni milují triviální songy o pivu, kořalce a obžerství, jiní poukazují na stále se opakující motivy, jednoduché texty a tříakordové písně, které už dávno po hudební (a místy i textové) stránce vykrádají sami sebe. Alkeholu se ovšem rozhodně nedá upřít, že je to fenomén a jedna z mála kapel, která na svých šestnácti deskách bezezbytku vyčerpává téma chlastu, aniž by nedokázala přijít vždy s několika zajímavými nápady..více

[profily]

[31.12.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

GUNS N`ROSES - 1994 - 2006: Léta v propasti

„Chtěl jsem jít nahrávat desku a Axl nikde. Vyjel jsem tedy na vlastní turné a v tu chvíli volali z firmy, že Axl chce jít točit. Řekl jsem OK, ale až se vrátím do L.A.“ Slash, květen 1996

Všechno začalo v září roku 1993, po návratu z turné „Use Your Illusion World Tour“, vlastně ještě před vydáním „The Spaghetti Incident?“, když vyšla deska „Believe In Me“, první sólový počin člena Guns n` Roses. K tomuto kroku se osmělil basista Duff McKagan ..více

[profily]

[08.12.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

CHARLES MANSON - Lie: The Love And Terror Cult

Kdo byl Charles Manson, ví asi každý. Ale i tak se přenesme do druhé poloviny šedesátých let, kdy v Americe kulminovala vlna hippies. Mládež chodila po ulicích bosá, s květinami ve vlasech, v pestrobarevných otrhaných hadrech a sjetá, až bůh brání. Z každého rohu vyhrával pokoutný hudebník, jemuž k úspěchu stačilo, aby pokládal filozofické otázky o vlastním bytí a nebytí..více

[profily]

[14.05.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

Trio miniprofilů na téma powermetalové naděje z Bandzone, část II.: kapely THENEMIS, SOTURY a BALISTARIUS

Před časem jsme vám nabídli trojici zajímavých powermetalových interpretů objevených na Bandzone, a protože se podařilo najít další kvalitní spolky, přicházíme dnes s druhým dílem. Všichni zmínění jsou autory dobré až vynikající žánrové muziky, zaměříme se tedy především na jejich vydané nahrávky. Zásadním rozlišovacím faktorem v hodnocení se stala zvuková produkce, která je v jednom případě horší a ve zbylých dvou velmi slušná..více

[profily]

[30.01.2015]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

THEATRE DES VAMPIRES

O (ne)mrtvých jen dobře
Jít si za svým cílem je někdy složité, a pokud k tomu razíte určitý směr, chce to notnou dávku odhodlání, sílu čerpat inspiraci a porci skálopevné důvěry tomu, co děláte. Delegaci nemrtvých krvežíznivců ze slunné Itálie netřeba představovat. Kapela THEATRES DES VAMPIRES již 20 let vstává z rakví s neukojitelnou chutí hryzat v podobě temných vokálů, magických riffů a melodických pasáží, které nenechají nejednoho milovníka temné hudby v klidu. ..více

[profily]

[29.07.2014]

[Jiří Rogner Hylmar]

[2 komentáře ]

POISON - Další dávka jedu

Tak a jsme na konci našeho seriálu Poison. Poté, co jsme projeli všechny studiová (a podotýkám, že autorská) alba, je také na čase podívat se na projekty, které vyšly buď pod hlavičkou kapely nebo obou hlavních protagonistů Breta Michaelse a C.C. DeVilla. Rád bych sice na tomto místě psal recenzi na novinku Poison, ale ta se zdá být v nedohlednu, i když od „Hollyweird“ uplynulo už skoro deset let. Uvidíme, zda se jí ještě dočkáme, nebo kapela bude chrlit jeden výběr za druhým bez hlubšího smyslu...více

[profily]

[23.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]