ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




GUNS N`ROSES - 1994 - 2006: Léta v propasti

„Chtěl jsem jít nahrávat desku a Axl nikde. Vyjel jsem tedy na vlastní turné a v tu chvíli volali z firmy, že Axl chce jít točit. Řekl jsem OK, ale až se vrátím do L.A.“ Slash, květen 1996

Všechno začalo v září roku 1993, po návratu z turné „Use Your Illusion World Tour“, vlastně ještě před vydáním „The Spaghetti Incident?“, když vyšla deska „Believe In Me“, první sólový počin člena Guns n` Roses. K tomuto kroku se osmělil basista Duff McKagan (samozřejmě nepočítáme Izzyho Stradlina, který v té době už měl venku desku se svou novou kapelou The Ju Ju Hounds) a v táboře kapely za to sklidil bouři nevole. Zejména z Axlovy strany. Hromy a blesky se ale přehnaly a byl zase chvíli klid. Do léta 1994, kdy s podobnou deskou přišel Gilby Clarke. Jeho „Pawnshop Guitars“ se nakonec Axlovi stala záminkou, aby zmíněného kytaristou z kapely nevybíravým způsobem vyhodil, přestože na desce dokonce v jedné skladbě zpíval a hrál na klavír. A právě vyhazov Gilbyho Clarkea, který si byl zejména se Slashem hodně blízký, byl tou rozbuškou, která odstartovala spád příštích věcí, které měly za následek totální rozklížení sestavy a jméno Guns N`Roses na několik let uvrhly do stavu klinické smrti.

Je nutné si uvědomit, že ega hlavních tahounů kapely, tedy Axla a Slashe, potažmo i Duffa McKagana během turné „Use Your Illusion“ nabyly megarozměrů a vše se dostalo do stavu, že jeden apriori odmítal všechno, s čímž přišel ten druhý. Bezprecedentně. Proto se stalo, že když odpadl Clarke a do kapely přišel starý Roseův kamarád z Indiany Paul Tobias vulgo Paul Huge (spoluautor skladby „Back Off Bitch“ z prvního dílů „Iluzí“), začal zuřit Slash. „Nelíbil se mi způsob, jakým Axl vyhodil Gilbyho Clarkea a teď přesně nevím, kdo by měl hrát místo něho. Vím ale jistě, že nechci, aby to byl Paul Huge,“ říkal v rozhovoru v květnu 1996 kudrnatý kytarista. Jenže na konci roku 1994 Huge skutečně kytaristou Guns N`Roses byl a jako důkaz slouží coververze „Sympathy For The Devil“ od Rolling Stones, kterou kapela natočila na soundtrack k filmu „Interview With The Vampire“. Tedy kapela natočila… Jaká kapela? Ve studiu se totiž pracovalo na etapy a výsledek přinesl jen další kupící se problémy. „Nemůžu tuhle verzi ani vystát, a to hlavně proto, že na ní hraje Paul Huge. Zuřil jsem, když jsem slyšel, jak svými beglajty podbarvil mé kytary,“ rozčiloval se Slash. Zchladit žáhu si tak odjel na sólové turné, kde jej doprovodil právě Gilby Clarke, dále pak bubeník Matt Sorum, klávesista Dizzy Reed a basista z Alice In Chains Mike Inez. Právě v tuto chvíli se dá počítat počátek Slashova odchodu z GN`R.

Kytarista měl připravené skladby, které chtěl dát na novou desku Guns N`Roses, ovšem nepochodil. „Přišel jsem s nějakými deseti věcmi a Axl mi všechno hodil na hlavu. Vzal by tak maximálně dvě, tři,“ tvrdil kytarista a Axl v jednom z mála rozhovorů, které za dlouhá léta poskytl, mu v podstatě dává za pravdu: “Slash by chtěl točit jen samá hardrocková alba. Můj rozptyl je ale mnohem větší,“ říkal zpěvák. Traduje se, že Axl v té době naplno propadl moderním technologiím a novým zvukovým možnostem a na novince GN`R chtěl pracovat s Trentem Reznorem a Mobym. Ať už to bylo, jak chtělo, faktem zůstává, že Slash si své věci ponechal a v únoru 1995 je vydal pod názvem „It`s Five O`Clock Somewhere” a pod hlavičkou své kapely Slash`s Snakepit. Axl se okamžitě začal vzpouzet, že tohle byly věci pro GN`R a hned byl oheň na střeše. Nastoupila armáda právníků, což vyvrcholilo o rok později Slashovým odchodem. A následovali jej další. Duff McKagan, Matt Sorum… Začíná doba temna, kdy se člověk může jen domnívat, kdo v těch letech byl členem kapely. Jeden je jasný. Sám Axl…

Mluvilo se o tom, že náhradníkem za Slashe se stane dvorní kytarista Ozzyho Osbournea Zakk Wylde, ale ze spolupráce sešlo. Stejně tak nedošlo ani k návratu Izzyho Stradlina. Kolem GN`R byl sice mediální humbuk skoro až nesnesitelný, ale faktem zůstává, že v letech 1996 až 1999 se toho v kapele dělo pramálo. Axl se zabarikádoval ve své vile v Malibu a na veřejnosti se údajně objevoval s parukou nebo zahalený, což potvrzuje Chad Smith z Red Hot Chili Peppers, které zpěvák navštívil v zákulisí losangeleského paláce Forum někdy v půlce roku 1996. Kolikrát byl zpěvák viděn v té době na veřejnosti by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Jako kdyby se propadl do země. O GN`R se mluvilo také v souvislosti s bubeníkem Stevenem Adlerem, který se během vánočních svátků v roce 1996 skoro zabil koktejlem heroinu a kokainu, aby posléze utrpěl několik infarktů a mozkovou mrtvici, která poškodila jeho hlas. Adler se s drogovou závislostí pral i další řadu let, ovšem teď už to vypadá, že je snad konečně čistý. Ale zpět k dění v devadesátých letech.

Mluvilo se o nové desce, původně pojmenované buď “Cock-A-Roach Soup” nebo “2.000 Intentions”, ovšem vše vždycky vyšumělo do ztracena. Padaly i nejrůznější termíny, ale všechno marné. V té době, někdy v roce 1998, se členem kapely stává basista Tommy Stinson, kytarista Nine Inch Nails Robin Finck a bubeník Josh Freese. Z managementu kapely rovněž přichází zpráva o tom, že členy GN`R jsou i nadále klávesista Dizzy Reed a kytarista Paul Huge a také potvrzení, že vyjde nová deska… Ta nakonec vyšla, ale jednalo se o živák “Live Era” pořízený během koncertních tažení z let 1987 až 1993. Ještě předtím se ale objevila přece jen jedna nová skladba “Oh My God”, která byla zařazena na soundtrack ke Schwarzeneggerově filmu “End Of Days” Management GN`R okamžitě přišel s prohlášením, že tato věc není reprezentativní vzorek pro nové album, jenže člověk už přestával takovým prohlášením věřit. Jisté je, že “Oh My God” je velice nepovedená věc, která se pohybuje někde na pomezí metalu a jakéhosi industriálního lomozu s nevýrazným Axlovým zpěvem a podivnou melodikou. Nutno také zmínit, že v té době Axla postihlo několik velice nepěkných událostí, když nejprve v roce 1995 zemřel jeho velký kamarád, zpěvák kapely Blind Melon Shannon Hoon (ten se podílel i na skladbě "Don`t Cry"), posléze jeho matka, nakonec i další kamarád West Arkeen, se kterým Rose složil v minulosti pár ne zrovna nedůležitých skladeb (například "It`s So Easy" nebo "Yesterday").

Měsíce i roky letěly a nedělo se zase nic. Výkřikům do tmy ohledně nové desky, tentokrát už definitivně přejmenovavé na “Chinese Democracy” už nikdo nevěřil a nebral je vážně. Tedy do 14. ledna 2001, kdy se Axl vítězoslavně objevil s novou tváří kapely jako hlavní hvězda (tedy společně s Iron Maiden) na obřím festival Rock In Rio. “Moji bývalí přátelé dělali všechno proto, abych tu dneska nemohl být s vámi,” rozhovořil se Axl na pódiu a každému bylo jasné, o kom mluvil. Samotný koncert byl ale obrovským úspěchem, což bylo dáno nejen faktem, že se jednalo o první vystoupení charismatického zpěváka po osmi letech, ale i tím, že kapela (bubeníka Freese nahradil Brian Mantia z Primus) působila sehraně a staré hity interpretovala na velice dobré úrovni. Člověk se ale nemohl ubránit pocitu, že se jedná o jakýsi revival. Navíc bylo ohlášeno turné a (opět) vydání nového alba, navíc i příchod nového kytaristy Bucketheada, ovšem došlo jen na pár zmatených koncertů, které vyvrcholily v odchod Hugeho a následně i Bucketheada.

Na skutečný comeback si fanoušci museli počkat až do roku 2006. To začínaly zpoza oceánu chodit zprávy, že první ohlášené koncerty dopadly na výbornou a že sám Axl je ve skvělé formě. Dokonce už zaznělo i několik nových skladeb, jmenovitě “Chinese Democracy”, “Better”, “Madagascar” (ta se hrála už v roce 2001 v Riu) a “The Blues”, které nezněly vůbec špatně. Opět došlo ke korektuře v sestavě, kdy oba odešlé kytaristy (Hugea a Bucketheada) nahradili skutečně silní hráči Ron “Bumblefoot” Thal a Richard Fortus. O tom, jak silná byla tehdy forma kapely, se mohli přesvědčit i fanoušci v Čechách, kam GN`R přijeli 13. června 2006. Nejpozději právě od tohoto turné bylo nutné brát Guns N`Roses opět v potaz. “To je jen takový rozjezd”, vykřikoval Axl a návdavkem přihodil opět pár skandálů, když se ve Švédsku popral s dotěrným novinářem nebo utnul rozjetý koncert ve chvíli, kdy zahlédl jednoho z fanoušků s fotkou Slashe na tričku. “Ten chlap je jako rakovina,” vzkázal z podia na adresu svého bývalého kolegy. Dokonce se rozhovořil i v médiích o tom, co se stalo v devadesátých letech, protože je celá léta svým pohledem zásoboval pouze Slash. Axlova verze je samozřejmě o sto procent jiná, takže pravdu je nutné hledat někde uprostřed. Jisté ale bylo, že GN`R byli v roce 2006 definitivně zpět a opět (pokolikáté už?) se začalo mluvit o nové desce. Teď všechno vypadalo mnohem nadějněji.

Jan Skala             


www.gunsnroses.com

YouTube ukázka – Oh My God

Diskografie:
1987 - Appetite For Destruction
1988 - GN`R Lies
1991 - Use Your Illusion I.
1991 - Use Your Illusion II.
1993 - The Spaghetti Incident?
2008 - Chinese Democracy

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 08.12.2016
Přečteno: 4700x




počet příspěvků: 2

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
(ještě k článku...8. 12. 2016 14:43 nemesis
Chinese whispersSorry, ale tohle je...8. 12. 2016 7:00 nemesis


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15411 sekund.