RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?

Dlouhá a trnitá cesta byla k „Senjutsu“. Asi jako do pekla a zpět, jak rádi říkají heavymetaloví umělci, Iron Maiden nevyjímaje. Pojďme se podívat na to, co se v lůně britské (snad ještě) heavymetalové legendy změnilo od doby, kdy v září 2015 přišla s dílem „The Book Of Souls“, které se nakonec ukázalo být přelomovým. Ne proto, že by nabídlo v její tvorbě nějaké novum, protože tak to u Iron Maiden nechodí, ale proto, že vyšlo ve formátu dvojalba, což se kapele Stevea Harrise zjevně natolik zalíbilo, že podobný rozsah pro svou práci využili i u „Senjutsu“. V té době se ještě zpěvák Bruce Dickinson zotavoval z rakoviny jazyka, ze které se skoro až zázračně dostal a proto celé turné k „The Book Of Souls“ odstartovalo až v únoru 2016 třemi koncerty ve Spojených státech. Kapela se tehdy znovu rozehřívala, ale když pak dorazila v létě do Evropy (i do České republiky) už byla opět plná síly. I sám Dickinson dokázal svým výkonem zahnat chmury fanoušků, právem se obávajících o jeho podlomené zdraví.

Přestože „The Book Of Souls Tour“ bylo velkým podnikem, setlist byl postaven zejména na skladbách z nové desky, hrála se jich i více než polovina. Pro některé fanoušky to bylo docela zklamání, protože kapela koncerty ochudila o řadu známých hitů z minulosti. O to zajímavější byl podnik „Legacy Of The Beast“, doprovázející kapelou vydanou počítačovou hru. Ta podle kritiků z daného oboru byla znovu (stejně jako kdysi Ed Hunter) nevalné úrovně, ovšem zmíněné turné bylo docela jiná káva. Možná to už čekal málokdo, ale právě „Legacy Of The Beast Tour“ se stalo pravděpodobně největším a nejvýpravnějším podnikem v dějinách Železné panny. Kdo byl toho památného 20. června v pražských Letňanech, mohl by vyprávět… Precizně sehraná kapela, Dickinson ve výborné formě a pódiová show, která do té doby neměla obdoby. U Iron Maiden šlo samozřejmě vždy o efekt, ale takový dojem, jako za sebou nechaly koncerty z té doby, byl jedinečný. A k tomu samozřejmě nejlepší možný setlist, zahrnující až na dvě výjimky pouze klasiku z let 1980 až 1992. Co víc si fanoušek mohl přát? Snad jen to, aby se nová deska Iron Maiden nesla v podobně bombastickém duchu.

Fenomenální tažení „Legacy Of The Beast“ přerval Covid. Ten se neptal, jestli je možné naplánovaná vystoupení dokončit a nemilosrdně sevřel celý svět. To už ale Iron Maiden měli novou desku v podstatě hotovou. „Album jsme dali dohromady už na začátku roku, během přestávky na turné „Legacy Of The Beast,“ uvedl Dickinson, „to proto, abychom mohli tohle turné maximalizovat a přitom mít album v ruce a mít dost času na jeho důkladnou přípravu.“ Znělo to logicky, ale když následující rok zůstala kapela sedět doma, moc se toho nedělo. Podle kusých informací, které sdělil bubeník Nicko McBrain, se na desce stále pracovalo a pilovali se nápady. Hlavní otěže, stejně jako v novém tisíciletí pokaždé, vzal do rukou basista Steve Harris a producent Kevin Shirley. Ti see rozhodli album natáčet v pařížských studiích Guillaume Tell, kde vznikla i „The Book Of Souls“. „Je to perfetkní místo pro uvolněnou atmosféru. Jedná se o budovu bývalého kina, kde je vysoký strop a vytvoří tak naprosto dokonalou akustiku,“ řekl k procesu natáčení „Senjutsu“ Steve Harris. Podle něho kapela pracovala stejným způsobem, jako na „The Book Of Souls“.

„Je to tak, že napíšeme skladbu, pak ji společně secvičíme, dokud je v našich myslích čerstvá,“ sdělil Harris. „Ten proces byl chvílemi velmi náročný, protože složité skladby na tomto albu vyžadovaly hodně tvrdé práce, abychom od nich dostali přesně to, co jsme chtěli. Důležitý pro to byl i Kevin Shirley, který skvěle zachytil podstatu kapely,“ dodal basista. Tentokrát mu jeho dávný největší oponent Dickinson přizvukoval. „Tak dlouho jsme chtěli lidem o tom albu vyprávět, protože jsme na něj hrdí,“ tvrdil zpěvák. Vše se ale drželo pod pokličkou. Covid umlčel veškeré hlasy vycházející z lůna Železné panny, které hovořily o tom, že by přece jen nová deska mohla vyjít. Lidé ale měli jiné starosti a nová deska Iron Maiden rozhodně nebyla na pořadu dne. „Měli jsme nějakou naší „Senjutsu“, čili strategii, ale pandemie všechny naše plány překopala a zpozdila,“ dodal zpěvák. Světlo na konci tunelu se objevilo brzy. Ještě předtím však kapelu zaskočila zpráva, že 9. srpna zemřel producent Martin Birch, pro leckoho jediný možný muž, který kdy dohlížel na slavná alba Iron Maiden – od debutu až po „Fear Of The Dark“, tedy největší klasiku… Tři měsíce předtím si kalich hořkosti musel vypít i Dickinson, když byla jeho manželka Paddy Bowden nalezena ve svém domě mrtvá. Přestože s ní zpěvák už dva roky nežil, svěřil se, že „je to hrozná tragédie, za kterou stojí tragická nehoda…“

Zdánlivě nicneříkající signály se začaly na oficiálních stránkách kapely objevovat začátkem června a v polovině téhož měsíce už bylo takřka jasno. Ten den kapela vystřelila pilotní singl „The Writing On The Wall“, podpořený zdařilým animovaným klipem, a hlasy o novém albu začínaly sílit. Chvilka napětí a o měsíc později bylo jasno. Vždy precizní management kapely přišel s prohlášením, že sedmnácté album Iron Maiden vyjde 3. září a bude se jmenovat „Senjutsu“. Hotovo, tečka. Čekání bylo u konce. „Tajemství už není tajemství. Deska se bude jmenovat „Belshazzar`s Feast“ a bude o příběhu, který je napsaný na zdi a popisovaný v Bibli,“ zažertoval o pár dnů později šedovlasý Dickinson ve své one man show na sociálních sítích. „Ale ne, tak ne. Opravdu to tak nebude. „Senjutsu“, to je to album,“ poškleboval se a fanoušky ujistil, že jeho zdravotní stav, o který se ještě nedávno strachovali, je dobrý. Nepoložil jej nakonec ani Covid, který chytil i přesto, že už byl plně očkovaný. „Necítil jsem se moc dobře. Jak se pak ukázalo, nešlo o chřipku, ale o covid. Je mi třiašedesát, kdybych nebyl očkovaný, myslím si, že bych skončil mnohem hůř než s teplotou,“ svěřil se zpěvák. Na premiéru alba už byl ale docela zdráv.

Sedmnácté album Iron Maiden je na světě a znovu je z toho událost. Železná panna se s rachotícím skřípotem zase otevřela a je připravená vyrazit do světa. Ovšem s vydáním „Senjutsu“ zůstává nedořešena jedna otázka - jak bude vypadat následující turné? Oficiální stránky kapely nabízejí jen termíny na příští léto pod hlavičkou „Legacy Of The Beast“. Zůstane tak „Senjutsu“ jedinou deskou v historii, ke které nebude vytvořena speciální scéna a koncertní program, nebo lidé, vlastnící stále vstupenky na přeložené vzpomínkové turné dostanou místo starých hitů nové, hřmotně epické desetiminutové skladby?

Jan Skala             


www.ironmaiden.com

YouTube ukázka - Stratego

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 07.09.2021
Přečteno: 2891x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.54303 sekund.