Metalová opera made in Brazil pokračuje. Na místo, kde skončil debut "Luxaeterna" z roku 2005, plynule navazuje druhé album "Shambala". Mnohem více než o regulérním řadovém albu se tedy dá mluvit o hudebním sequelu, který naplno čerpá z odkazu první desky. A bohužel, jak už to tak u sequelů bývá, i zde jde nejvíce o vyždímání toho nejúspěšnějšího z jedničky, aniž by přitom dílo jakkoli dramaturgicky nabobtnalo. Změny, jež album nabízí, jsou pouze kosmetického rázu a protože už chybí moment překvapení, vyznívá "Shambala" o kousek slaběji než debutová deska.

Navíc jakoby se muzikanti nechali ukonejšit úspěchem prvního alba (není třeba dodávat, že největší "haló" bylo zase v Japonsku), z písní na "Shambale" už zdaleka nesrší takový průvan osvěžujícího nadšení a energie. Co hůř, někdy na vás z desky dýchne pocit jisté znuděnosti anebo dokonce (v případě zpěváka Vitora Veigy) ospalosti. Trochu se ubralo i z tvůrčích hrátek a písně jsou tentokrát více (především symfo power a lehce prog) metalově čitelnější. Ani použití etno-tradičních "bong" zvuků už není vnášeno s takovou citlivostí, jsou zde jakoby "z povinnosti", aby se kapela něčím přece jen odlišovala od svých evropských kolegů. Snahu o originalitu tak ubíjí touha zavděčit se co nejširší posluchačské obci, což logicky ústí v poněkud roztříštěný hudební zážitek.

Na albu ovšem nalezneme momenty, kdy velké ambice utichnou a muzikanti veškeré své soustředění koncentrují pouze do pokorné tvůrčí práce, která díky tomu vyznívá mnohem intenzivnějším dojmem, než když je o to prvoplánově usilováno. Přesně takový moment nalezneme pod číslem devět. A stejně jako na debutu vítězí nad zbytkem obsahu baladická píseň. "Firewings" valčíkovým tempem rozehrává nádhernou symfonii vznešených melodií, které jsou uspořádané, nerozvrkočené, nic se zbytečně nekomplikuje a ono to najednou výtečně funguje.

Další písní, která se drží jedné žánrové šablony, je úvodní spídová metelice "Heart Of The Gods", která se nikde uprostřed podivně nezadrhne (jak tomu bylo u rozjezdové skladby debutového alba) a zážitek je tak opět nadstandardní. Jiné písně takové pointy dosahují pouze "lokálně", např. v sólech či lahůdkových refrénech skladeb "Expedition" nebo "Child Of The Universe".

Zbytek určitě není špatný, jen na něj bylo nutné nahlížet přísnými kritickými brýlemi, kterým sílu dioptrií určil vyvedený debut. V celkovém měřítku je to stále výjimečný zážitek, především v porovnání s neoriginalitou válčící (zhruba) miliardou žánrových kolegů. A pokud se napříště povede zklidnit určitou skladatelskou chaotičnost a směsici tvůrčího potenciálu vybrousit do jasnější formy, velmi ochotně své kritické okuláre shodím a přímo požitkářsky rozšlapu.

www.ageofaquaria.com

YouTube vzorek

Seznam skladeb:
1. Hope
2. Heart Of The Gods
3. Expedition
4. Into The Forest
5. Lost
6. Iara
7. Shambala
8. Child Of The Universe
9. Firewings
10. Skies Of Amazonia
11. Liberty

Sestava:
Vitor Veiga - zpěv
Roberto Scripilliti - kytara
Gustavo di Padua - kytara
Fernando Giovannetti - baskytara
Alberto Kury - klávesy
Bruno Agra - bicí

Žánr: symfonický speed/power/prog/etno
Rok vydání: 2007
Čas: 01:06:23
Label: Avalon
Země: Brazílie

Diskografie:
2005 - Luxaeterna
2007 - Shambala

Související články:
AQUARIA - Luxaeterna