Asi nejsem jeden z těch metalových šílenců urputně pídících se po nových albech, jež si musí okamžitě sehnat. Spíše to nechávám určitým způsobem volně plynout, jaké skvosty se ke mně dostanou, popřípadě se sama popoženu. Byla vcelku náhoda, že se do mých zvukovodů dostalo loňské album "The March" americké bandy Unearth.
Tato bostonská partička funguje již od počátku nového tisíciletí a desetiskladbové "The March" je jejich pátým řadovým albem. Hned jako první se na posluchače vyvalí pořádná pecka "My Will Be Done" (mimochodem je k ní i velmi pěkně natočený videoklip). Jasný hit číslo 1. Nelze si nevšimnout skvělých melodických vyhrávek, jež kontrastují se vztekle uřvaným hlasem vokalisty Trevora Phippse. Pak vše už pokračuje jak dle recepisu (dobře předepsaného!). Hutné riffy, tuhle thrashová vyhrávka, tamhle zas hardcorový postup, který okamžitě přeřve dravý vokál. Unearth je prostě mladá formace, která sází na osvědčené kombinace různých tvrdých subžánrů a melodických sól a velmi se jí to vyplácí. Nemohu posoudit, jak zní předchozí alba, ale "The March" je dílko vskutku povedené. Baví, nabíjí, a to je hlavní.
Unearth jsou jedna z moderních amerických kapel, ale přesto v sobě mají něco neuchopitelného, což je jejich největší plus. Na Nově by řekli, že asi mají onen X-factor. Pro mně je to zas nutná dávka charismatu skloubeného s talentem, jež dělá jejich muzice tu nadstavbu, zaručující, že mi tato nahrávka bude znít v hlavě a že se k ní budu stále vracet. Věřím, že jim to vydrží!
|
