Tahle francouzská partička hrála v Česku hned ve třech městech a já si řekla, že by nebylo na škodu jeden z koncertů navštívit, volba nakonec padla na Plzeň.
Předkapelou byla určena plzeňská skupina Treska, která se na hudební scéně pohybuje již čtyři roky. Pár minut po deváté hodině večerní přiskotačili na pódium čtyři mladí kluci a pro několik málo svých fanoušků rozjeli svou show. Již při první písničce mi bylo jasné, že tohle můj šálek kávy rozhodně není. I když kluci kytary a bicí ovládají téměř s umem profesionálů a zpěvákův hlasový projev také nebyl nejhorší, celé vystoupení mi přišlo jaksi nemastné neslané. Mám však pocit, že takových nás bylo v klubu opravdu jako šafránu.
Prostor pod pódiem se pomalu zaplňoval dalšími a dalšími tresčími (a hlavně pogujícími) fanoušky. Při jejich zběžné prohlídce jsem zjistila, že nebýt členů naší redakce, obsluhy u baru a Francouzů, věkový průměr v klubu by hluboce klesl pod onu čarovnou hranici osmnácti let.
Treska tedy zahrála své největší hity, poděkovala svým fanouškům a klidila se z pódia. Netvrdím, že přežít vystoupení bylo utrpení, ale že bych si nadšeně sháněla tresčí hudbu, to říct rozhodně nemůžu.
Playlist: Černá jáma, Hárlej, Všemu dění opodál, SOS, Song 2, Všechno se mění, Česko, Máňa, Snění, Měl jsem tě rád, Dokonalá, Šance, Treska smažená
Nachystat pódium pro Tracy Gang Pussy netrvalo příliš dlouho. Žádné kýčovité dekorace a podobné zkrášlovací věci nebyly potřeba, a tak se po krátkém nazvučení nástrojů ozvala z reproduktorů písnička „I got to move on to be free“, která se po chvíli přetransformovala v první písničku od TGP. Kluci to okamžitě rozjeli na plné obrátky, i když lidí pod pódiem spíše ubylo, než přibylo, jak by se předpokládalo, když byli TGP vrcholem večera.
To však na věci nic nemění – Francouzi nijak návštěvnost nekomentovali a o to víc komunikovali s lidmi, kteří si jejich vystoupení užívali. Nový zpěvák, přezdívkou Lucky, se skvěle popral se všemi skladbami, jeho zpěvu nemám co vytknout. Stejně tak nemám co vytknout ani ostatním členům. Tihle chlapi to prostě umí. I když jsem znala jen jednu jejich písničku (moje příprava na koncert spíše nebyla, než byla), všechny ostatní skladby mě dokázaly, stejně jako ostatní fanoušky, dokonale strhnout a po celý koncert jsme všichni dávali najevo své sympatie hlasitým potleskem. Byli jsme malý, ale zato oddaný dav; na kapele bylo vidět, že jsou vděčni za každý projev našeho nadšení.
Každý koncert má však svůj začátek i konec, a tak se kluci po více jak hodinové hudební smršti přídavkem ve formě poslední skladby rozloučili a nadobro odešli z pódia.
Playlist: Cold warmth, Teenage years, Southern girl, Dreaming, Last breath, Take me, I have a wish, No escape, Miss negativity, Let’s burn this city down in flames, My first lesson, Remain, Wide open to the world, Black, I want, I got erection, We’re drowning in pavement, You dragged me down
A jelikož mě, jak už jsem výše psala, jejich vystoupení dokázalo naprosto strhnout a skvěle jsem si to užila, rozhodla jsem se, že na druhý den, 15.10., zajdu i na jejich pražský koncert v klubu Exit Chmelnice. Tentokrát byly předkapely dvě - Bobr chutná 2x a Hustler State. Hudba obou kapel mě nijak nezaujala a jejich vystoupení, převážně tedy to bobří, jsem doslova přetrpěla. Bobr chutná 2x zřejmě nezaujal víc lidí, a nejspíše proto kapela hrála více méně jen pro sebe. Hustler State měli o čtyři fanoušky víc, než kapela předchozí, ale ani tak se nedá mluvit o nějakém úspěchu. Navíc mi jejich hudba a skejťácký styl moc k dnešnímu večeru neseděly.
Pokud v Plzni bylo na koncert Tracy Gang Pussy málo lidí, tak pražský koncert byl ještě o něco horší. Pod pódiem nás stálo asi jen patnáct a ke konci se náš počet ještě znatelně zmenšil. Kluci opět odehráli skvělý koncert, ale bylo na nich poznat, že jsou zklamaní malou návštěvností, což nám i později sami potvrdili, avšak o to víc si vážili těch, kteří je přišli podpořit. I přesto však doufám, že se do České republiky zase brzy vrátí, aby znovu odehráli kvalitní koncerty, na které snad přijde více lidí, než jak tomu bylo minulý týden.
|
