Možná se to zdá neuvěřitelné, ale byly doby, kdy nepřemožitelný Chuck Norris platil za akční ikonu. Tedy béčkovou akční ikonu. Jenomže jeho kariéra nepřežila přelom osmdesátých a devadesátých let. Ostatně nebyl sám, spousta jeho vrstevníků dojela ve stejnou dobu. Posledním jeho koukatelným filmem budiž Hellbound. U nás snímek známý jako Zásah z pekla.
Ano, i tady je Chuck nezničitelný. Scénáristi už evidentně nevěděli, jak více zdůraznit jeho status Boha. Sověti, Vietnamci, to vše již seřezal levou zadní. Nezbývalo tedy, než na něj poslat zlo ze samotného pekla. Možná, že už nyní se smějete, ale musím přece jenom uznat, že to není tak blbé, jak to zní. Samozřejmě, že Chuck vrchního pekelníka pošle zpátky šest stop pod zem. Stejně tak si můžete být jisti, že vrcholem jeho mimiky bude opět mírný úsměv (Kolik to jen musí takového drsňáka stát bolesti?). Jenomže film má poměrně slušnou atmosféru s hororovým nádechem, která je hlavně v první polovině velmi dobrá. Bohužel, jakmile dvojka detektivů dorazí pátrat do Izraele, režisér prapodivně otáčí a do snímku pouští komediální prvky. Ani ty však nevyznívají úplně trapně. Zmíněná atmosféra je však tatam a tím rapidně klesá i úroveň Hellboundu.
Abych řekl pravdu, po očekávaném konci jsem se divil jen jedinému. Proč sakra Chuck hned na začátku neodprásknul toho neskutečně ukecaného černocha, který má být jeho parťákem. Něco tak odporného, jako je postava policisty Jacksona, jsem už vážně nezažil. Proti němu je i Chris Tucker charakterní herec. To mistr Norris potřebuje přicmrndávače? Ne, Martine Rigse a Rogera Murtaugha tady nehledejte.
P.S. – Hlavní záporák je sice bourák, ale jako větší satan se mi jeví mužatka, která je ve filmu Chuckovou nadřízenou a evidentně se mu snaží dostat do slipů. Brrr, to je nejhororovější prvek filmu!
|
