DIRKSCHNEIDER & THE OLD GANG - Babylon
Po dlouhé době jsem si vzpomněl na začátky metalu...

TIAMAT - Sumerian Cry
Za mě dobrý :) Tak jako první Therion a Paradise...

HEAVEN AND HELL - The Devil You Know
Naprosto sdílím tento názor.

TIAMAT - Wildhoney
nelze než souhlasit. Absolutní klenot, tady vůbec...

TIME REQUIEM - Time Requiem
Tento album nejakou príjemnou súhrou okolností...

HEAVEN AND HELL - The Devil You Know
...teď vidím nové příspěvky Domyho a Jana a...

TIAMAT - Wildhoney
Klenot, skvost, kult. To je Wildhoney, pro mě...

HEAVEN AND HELL - The Devil You Know
V roce 2021 jsem psal, že album neznám a že chci...

LORD OF THE LOST - Opvs Noir Vol.1
Je to taková směs všech desek, ale výborně do...

HEAVEN AND HELL - The Devil You Know
Dnes som sa po x rokoch k tomuto dielku znovu...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




BOB DYLAN - O2 Arena Praha, 11.6.2010

Ke koncertu Boba Dylana jsem se dostala čirou náhodou. Přiznávám, že nejsem zarytá fanynka ani znalkyně Dylanovy hudby, ale na druhou stranu chovám k této americké ikoně folkrocku respekt, a proto jsem se na poslední chvíli rozhodla na představení vyrazit.

Čekala jsem navzdory prostorům O2 arény komornější představení, které bylo podtrženo mimo jiné i tím, že místa, která bývají obvykle vyhrazena pro stojící diváky, byla určena výhradně k sezení. Nad pódiem viselo na každé straně plátno, na kterém byl, jak trefně poznamenal můj doprovod, motiv, který jako by vypadl z dílny amerických Tool.

Jak jsme se dozvěděli na místě, Bob Dylan si nepřizval žádného předskakujícího interpreta a měl začít hrát již v osm hodin. Nakonec na stage dorazil s asi patnáctiminutovým zpožděním a vysloužil si obdivný potlesk přítomných fanoušků. Jako člověka poznamenaného maximálně tak rádiovými hity mě koncert velmi mile překvapil. Písničky nabíraly nejrůznějších rozměrů – od zajímavých jazzových aranží přes folkové melodie po rockovější podání skladeb. Dylan část koncertu odehrál za klávesami, chopil se ale také kytary nebo hrál na foukací harmoniku. Nemůžu též nezmínit výbornou basu, která mi však na počátku přišla mírně přezvučená.

Celkově bylo příjemné pozorovat, jak lidé znají každou píseň, což je naprosto obdivuhodné vzhledem k tomu, kolik Dylan během své kariéry vydal alb. A tak, ač byla přední místa vyhrazena výlučně na sezení, lidé brzy vstávali ze židlí a pohupovali se v rytmu příjemných hudebních tónů. Bylo patrné, že zde má zpěvák silnou fanouškovskou základnu, a nejenom českou, protože na představení dorazilo i množství cizinců.

Oficiální část koncertu skončila zhruba po hodince a půl a poté následoval přídavek. Potom se Dylan s lidmi, kteří ho odměnili potleskem ve stoje, definitivně rozloučil, a zmizel v útrobách haly.

Milé, příjemné, emotivní, pozitivní a nabíjející – tak bych označila Dylanovo vystoupení.

Playlist: Rainy Day Women #12 & 35, Lay, Lady, Lay, Just Like Tom Thumb's Blues, Just Like A Woman, Beyond Here Lies Nothin', Shelter From The Storm, Honest With Me, Mr. Tambourine Man, Cold Irons Bound, Workingman's Blues #2, Highway 61 Revisited, I Feel A Change Comin' On, Thunder On The Mountain, Ballad Of A Thin Man, - , Like A Rolling Stone, Jolene, All Along The Watchtower

Ver             


www.bobdylan.com


Vydáno: 14.06.2010
Přečteno: 4002x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
DylanPřátelé, recenze...24. 11. 2020 3:50 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01354 sekund.