VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Zapomněl jsi ještě na Running Wild a Accept,...

ARMORY - Empyrean Realms
Za mě naopak nejen Virgin Steel, ale právě i...

ROCKENFIELD - Unchained
Co jsem četl, tak lidi se v zásadě shodují na Ai,...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Tohle bylo zjevení. Křížek se sice ještě pořád...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Dodo s Lacem byli u nás metalové jedničky, když...

DERHEROLD - Arcanum I - Rage
Přes svátky jsem si udělal seznam všech alb své...

MYSTIC CIRCLE - Hexenbrand 1486
Děkuji za recenzi, a vůbec za to, že v dnešní...

HELICON - Helicon
Na poslední slovo seru! Prostě jsme se...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Těžký scializmus, já byl puberťák, měl velký...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Je škoda, že Křížek tehdy nenatočil s Vitacitem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




PARKWAY DRIVE – Deep Blue

Hluboká modř australská? Proč ne. Nejmenší kontinent naší Země produkuje opravdu hodně tvrdých spolků a jedním z nich je i metalcorová parta Parkway Drive, fungující již od roku 2002.

Jejich muzika je trochu jiný metalcore než evropské a americké pokusy. A možná tím může zaujmout – na první poslech působí vcelku nezajímavě, avšak při posleších dalších může odhalit prapodivné nuance chtíče vkládat kotouč do přehrávače i poněkolikáté. Instrumentální stránka osciluje na hranicích coru – odtud klasický vyštěkávaný vokál, který není prakticky nijak originální, avšak působí příjemně, což je důležité. Údernost tohoto stylu nemůže samozřejmě chybět, částečné zabroušení do deathu není také na škodu. Metalovou část zastupují zejména kytary – melodické riffy a sóla, která "Deep Blue" ošperkují a dají potřebný lesk. Parkway Drive by mohli dát lekci některým metalcorovým bandám, které chtějí za každou cenu spojit core s metalem a vytvořit rychlou vražednou smršť, jenž ovšem ve finále působí destruktivně a výsledkem je obecná nechuť posluchačova ke stylu metalcore.

"Deep Blue" je moderní záležitost. Sází na hutný kvalitní sound a libuje si v celkem inteligentní prudkosti. Ano, ty tam jsou machistické onanie dlouhovlasých metlošů či agresivní projevy NY HC band. V současné době je IN být vystříhaný hyperaktivní řvoun v leviskách, tričku a s pokérovanými „rukávy“. Proč vlastně ne, doba si žádá progress. Jinak by asi Parkway Drive nemohli být u labelu Epitaph, který zastupuje především punkové, HC a (tak módní) post-HC spolky, a nebrázdili také slavnou Warped Tour.

Jak vůbec shrnout novinku "Deep Blue" od Parkway Drive? Nadprůměrný metalcore od protinožců může být zajímavým dílem každé tvrdé kolekce. Není to bůhvíjaký zázrak, kvůli kterému bych přestala poslouchat starý dobrý metal, ale svojí dravostí a schopností držet krok s dobou si „sedmičku“ právoplatně zaslouží.

Ascela             


www.parkwaydriverock.com


Seznam skladeb:
1. Samsara
2. Unrest
3. Sleepwalker
4. Wreckage
5. Dead Weight
6. Alone
7. Pressures
8. Deliver Me
9. Karma
10. Home Is For The Heartless
11. Hollow
12. Leviathan I
13. Set To Destroy

Sestava:
Winston McCall – zpěv
Jeff Ling – kytara
Luke Kilpatrick – kytara
Jia O'Connor - baskytara
Ben Gordon – bicí

Rok: 2010
Čas: 43:38
Label: Epitaph Record
Země: Austrálie

Diskografie:
2005 – Killing with a Smile
2007 – Horizons
2010 – Deep Blue


Vydáno: 17.08.2010
Přečteno: 4975x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01092 sekund.