Snaha METALLICY vstupovat na různá experimentální území je mi velmi sympatická. Kdo jiný si nakonec může takové vizionářské excesy dovolit, než právě nejvěhlasnější metalová kapela všech dob? Když jsem si tedy přečetl zprávu o její kolaboraci s legendárním Lou Reedem, ihned ve mně naskočily červené signálky příjemného očekávání, neboť jsem si pod tímto spojením dokázal představit navýsost zajímavý hudební výsledek. Jenže realita je, jak už mnozí z vás jistě vědí, naprosto jiná. Deska s příšerným názvem (platí pro všechny jazyky světa!) „Lulu“ sklízí pouze smrtící recenze, což je samo o sobě dostatečně jasný signál, přesto je samozřejmě dobré udělat si svůj vlastní názor. Pustil jsem tedy play u skladby „The View“, a co se nestalo? Snad poprvé v životě se mi udělalo z pouhého poslechu fyzicky nevolno. Preview dalších songů ještě více nakoplo dávící reflex, a to prosím mají některé kousky kolem deseti minut a celá ta sodoma gomora trvá málem hodinu a půl! Otázka tedy zní: Nepřepískla to tentokrát METALLICA náhodou a dokážou tenhle průser ustát milióny fanoušků po celém světě? Odpověď zní: Ano a ano! Je to sice velkej kompoziční průšvih, jenže status této kapely je natolik neotřesitelný, že jim zkrátka i tohle projde. Jen to bude trochu déle trvat, ale časem opět zvítězí nesmrtelnost odkazu, který má svůj pevný bod v osmdesátých letech a vše bude zase odpuštěno. Navíc je to velká motivace k tomu, aby pánové Hetfield a spol. na svém dalším regulérním (!) počinu zatraceně zamakali a vypustili ze sebe „na oplátku“ to nejlepší. A pak, k těm největším mistrům v jakémkoli oboru vždy určitá ujetost patří a každý génius je vlastně tak trochu ťuLULU. Odpusťme tedy METALLICE tento úlet a mysleme na to dobré, co dokázala. Je toho totiž mnohonásobně víc.

Pagan, 4.11. 2011