Že je Švédsko kolébkou moderních žánrů metalu, o tom žádná. Navíc je tato škatule defacto ničím neohraničená, ale kapely, co do ní spadají, se obvykle prezentují melodickým deathmetalem mixnutým různými příkrasami, jako je clean vokál, ženský zpěv, electro sound, trocha těch industriálních prvků apod. A mezi tyto kapely patří i Engel z Gothenburgu, či chcete-li Göteborgu a jejich nová deska „Blood Of Saints“, která přímo navazuje na jejich poslední počin.
„Blood Of Saints“ jako by předchozí „Threnody“ z oka vypadla (i když spíše z toho levého a při dopadu na zem si trochu namlátila), nenastává na ní absolutně žádný pokrok, což však samo o sobě přímo nevadí. Horší je fakt, že album postrádá hitovost skladeb, jako jsou „Threnody“, „Sense The Fire“, či melodičnost „Every Sin (Leaves A Mark)“. Jediným vyloženě zajímavějším kouskem je předposlední „In Darkness“ - ta mě pokaždé vytrhne z letargie, která přichází během poslechu alba. Zatím to vypadá, jako kdybych vám chtěla říct, že album stojí za starou bačkoru, to je ovšem omyl.
Deska se jakožto celek poslouchá opravdu dobře, bohužel se na ní těžko hledají skladby, které by nějakým způsobem vynikly nad ostatní. Většina jich jen tak proplyne okolo, aniž by v člověku zanechala hlubší dojem, vyjma výše zmnované „In Darkness“, která má přesně to, co ostatním chybí. Je svěží, chytlavá a zapamatovatelná a klidně by se mohla zařadit mezi nejlepší skladby i z „Threnody“. Mezi ty lepší pak patří například úvodní „Question Your Place“, či "Blood Of Saints". Kapela se u nás ukázala v loňském roce po boku Pain a vypadalo to, že si zde vybudovala díky tomuto koncertu nějakou tu fanouškovskou základnu, i když mě tehdy jejich vystoupení trochu zklamalo, což si můžete přečíst v reportu z oné akce.
Stejně tak jsem čekala, že nové album o něco zvedne laťku, leč marně.
Původně jsem chtěla jít s hodnocením desky tak o stupeň níž, přesto, že před dvěma lety jsem „Threnody“ počítala mezi alba roku a „Blood Of Saints“ je vlastně víceméně jeho kopií, což by ale nebylo fér vůči jiným kapelám, pohybujícím se v tomto žánru, které vydávají mnohem nudnější věci a jsou hodnoceny lépe. „Blood Of Saints“, jak už je uvedeno výše, vůbec není špatné album a nenudí, jen prostě v porovnání s „Threnody“ to není úplně ono.
|
