 Nedávno jsme na těchto stránkách mluvili o euforii spojené s poslechem hudby a já po zkušenosti s prvotinou švédsko-dánské partičky Amaranthe a vypuštění jejich nového singlu „The Nexus“ do světa trochu očekávala, že s poslechem nového alba se přesně tato euforie dostaví. Jenže spolu s euforií chodí ruku v ruce i jiná emoce, které se říká zklamání a přesně ta vystřídala onu euforii poté, co nová placka, taktéž nesoucí název „The Nexus“, dohrála do konce. Jenže… ! Stačilo si ale poslechnout novinku po druhé, po třetí… a najednou jsem zjistila, že ji poslouchám už dva dni v kuse a nejsem ji schopná vypnout a ona euforie ono zklamání rázem střídala.
Jakkoliv mě osobně velice zaujala moderní cesta, kterou se vydali Stratovarius, Amaranthe, kteří touhle cestou už od začátku kráčejí, to ale na novince trochu přepískli a k tomu, aby je zlí jazykové vystrnadili z kategorie metalové hudby, mají už jen titěrný krůček. Zároveň ale album uhání jako ještě nikdy a Amaranthe stavějí pevné základy pro úplně nový metalový žánr. Hodnocení alba „The Nexus“ pro mě tedy bylo neuvěřitelně tvrdým oříškem. Na jednu stranu pociťuji hluboké zklamání díky tomu, že kapela příliš nepokračuje ve vyjetých kolejích, ve stylu, který mě tolik bavil, zároveň ale představují něco, co jsem zatím ještě na metalové scéně neslyšela a ač si to přiznávám skoro nerada, baví mě to, a ne málo.
Ještě po vydání desky „Amaranthe“ se hlavní mozky kytarista Olof Mörck a clean vokalista Jake E Bergh v rozhovorech sveřepě stavěli proti tomu, že by Amaranthe mohli mít něco společeného s popem, ale tentokrát už nemají šanci tuhle diskotéku nijak „okecat“. „The Nexus“ je vlastně jedna velká polarizace, obsahuje mnohem více elektroniky než prvotina a navozuje dojem, že posloucháme spíše nějakého interpreta, co se pouští na house party, než moderně metalovou kapelu. Nebýt growlingu a čas od času vykukujících kytarových linek, těžko říct.
 Zároveň je album méně průhledné, skladby neznějí na první poslech tak zapamatovatelně, ale přitom se často opakují spodní motivy z předešlé desky. Co hlavně a především chybí, jsou silné metalové melodie, která vystřídalo prosté: ta ta ta ta (téměř až v kadenci samopalu vzoru 24). Úvodní skladby „Afterlife“ a „Invincible“ zpočátku skoro splývají v jednu skladbu, za to výborný singl „The Nexus“ zní daleko víc jako původní tvorba kapely, stejně jako následující, poněkud ale méně zajímavá, „Theory Of Everything“ s naprosto nenápaditým kytarovým sólem. Silným momentem alba je skladba „Burn With Me“, kde vyniknou oba čisté hlasy v srdceryvném duetu. Ve skladbě „Mechanical Illusion“ nejvíce zaujme growl podbarvený až industriální elektronikou, zklame ale slabý nudný refrén. „Transhuman“ by mohla být slušnou skladbou, má silný základ, slušnou melodickou linku skoro jako vystřiženou z Avantasie, ale zbytečné množství vší té modernosti jí nesluší. Nejzajímavější skladby jsou překvapivě největší diskárny „Razorblade“ a „Electroheart“ a výborná pecka je středně tempá „Infinity“. Téměř s klidem bych mohla nezmínit akustické bonusy v podobě skladeb „Hunger“ z prvotiny a „Burn With Me“, které jsou vlastně lehce nadbytečné a album by se bez nich v klidu obešlo.
Elize má nádherný křišťálový hlas a ne nadarmo je o její práci v poslední době obrovský zájem, ale v kombinaci se vší tou elektronikou vytváří dojem, jako bychom poslouchali desku nějaké současné populární zpěvačky, do jejíhož alba někdo omylem přimixoval kytary. Na jednu stranu se nezdá, že by mohla novinka „The Nexus“ zaujmout nějakého metalistu, pokud tedy není benevolentní k ostatním žánrům, a stejně jako já si čas od času nepustí i trochu populární, či taneční muziky. Přidejte kytary ke Swedish House Mafia a máte Amaranthe… Na tu druhou se možná Amaranthe chtěli dotknout právě úplně jiné cílové skupiny a ukázat jim „kouzlo tvrdší muziky“. A to se pravděpodobně povedlo, neboť jakkoliv true metalisti nad touto kapelou ohrnují nos, fanoušci se jen rojí a „The Nexus“ obsazuje horní pozice žebříčků. Za mě tedy palec nahoru. Jen s ohledem na prvotinu „Amaranthe“ nemohu sáhnout po vyšším bodovém ohodnocení.
|
