Colosalist je zcela nový pojem na české metalové scéně, přitom se však jedná o jeden velký návrat. Tvůrcem Colosalist je totiž Petr Staněk. Toho můžete dobře znát ze Silent Stream Of Godless Elegy, kterým pomohl dostat se na špičku českého metalu. Před čtrnácti lety však z kapely odešel a založil elektro-metalový projekt Liveevil, který sice slaví poměrně slušný úspěch, ale tvorbě SSOGE je hodně vzdálen. Nevím proč, možná kvůli fanouškům nebo prostě z vlastní chuti, Colosalist Petra Staňka vrací k „Silentovskému“ pojetí hudby.
Doom metal, trocha folku, temná atmosféra, náznaky blacku. Možná by se to vše dalo shrnout jako pagan metal, což je dnes poměrně populární škatulka.
Na EP „Pass into Oblivion“ jsou čtyři skladby, které dokáží zaujmout a i na malém prostoru navodit zcela osobitou atmosféru. Úvodní „Creeping Frost“ začíná temně, avšak vzletný a zpěvný refrén působí až vesele. Vedle zatěžkaných riffů a uvolněného tempa bicích se snaží Colosalist i o symfoničnost, což se děje na celé nahrávce. Zvuk je spíše průměrný a orchestrace mi nepřijdou příliš nápadité, přesto svou úlohu splňují. Atmosféra mi chvílemi připomíná Bathory (z pozdějšího období) a někdy dokonce Tryptikon. To především díky poměrně temným slokám a pěveckému výkonu Petra Staňka. Velice se mi zamlouvá, jak se snaží o pestrý vokální projev. Zvládá melodický a čistý zpěv, zrovna tak blackový vokál, rovněž tak další brutálnější odstíny svého hlasu. Opravdu trochu jako Tom Gabriel Warrior (to je myslím dostatečná pochvala).
V „InLight Of A Lantern“ se nejvíce projevuje výše zmíněná symfoničnost a doommetalová nálada. Nejlepší skladbou EP je „Aeonian“, která je plná rytmických a náladových změn. Zpočátku jako by se Staněk vydal na návštěvu zmrzlého Norska, protože zde přijde na řadu čistokrevný black, jenže skladba se následně uvolňuje a přitom neztrácí nic ze své epičnosti.
Skutečně velice povedené. „Witnesses From Shadows“ je závěrečným kouskem, který navazuje na skladby předchozí a je tak příjemnou tečkou za prvním EP Colosalist.
Celkově se mi nahrávka velice líbí, nicméně by zasloužila lepší zvuk a propracovanější aranžmá orchestrací. Hodně jsem zvědavý na řadové CD a pevně doufám, že se ho brzy dočkáme. Petr Staněk svůj návrat ke kořenům zvládl na jedničku….ehm, teda na jedničku ne, ale na…však vidíte bodové ohodnocení.
|
