Řada mých kolegů si myslí, že je bodování u recenzí nepatřičné a zbytečně odvádí pozornost. Nesdílím tento názor. Doba je rychlá a mnoho čtenářů se orientuje právě díky hbitému pohledu na číslo pod článkem. Sám jsem na tom úplně stejně a často mě ke čtení té které recenze navnadí až právě vyšší udělené číslo. Jiná věc je vnímání bodové stupnice. Pro někoho je slušná šestka, jiným se nezavděčíte ani luxusními sedmi a půl body. Většina redaktorů tento případ zná z vlastní praxe, kdy velmi aktivní komunikace ze strany kapely ustala po vydání recenze, která mohla obsahovat plno pochvalných slov, nicméně číslo menší než osm je zkrátka pro některá ega příliš malé. Sám v tom mám jasno. Pokud jednou budu bilancovat svůj život, určitě bych byl šťastný, kdyby mi vyšlo hodnocení alespoň mírně nadprůměrné. Šestka by mi tedy plně vyhovovala. Každé vyšší číslo už by bylo úžasným bonusem, na který se však prozatím neodvažuji ani pomyslet (zatím mně to při rychlém auditu vychází tak na dva a půl). A úplně stejně přistupuji k recenzím. Najdete-li tedy pod mými články číslo vyšší pěti, je to jasné znamení, že jde o dílo hodné poslechu. Alespoň z mého pohledu. Jak to ovšem mají ostatní kolegové, to se samozřejmě tvrdit neodvažuji. :-)

Pagan