Itálie se řadí mezi nejproduktivnější země, co se týče výkvětu mladých kapel. Rockeři Simple Lies se sice poprvé poskládali dohromady už v roce 2006, ale až o hezkou řádku let později se na pultech objevují jejich desky. „Let It Kill“ je hravým nástupcem debutového alba „No Time To Waste“ a rozhodně si nebere servítky.
Simple Lies se inspirují v severních a západních vodách. Na albu „Let It Kill“ je téměř hmatatelný švédský glamový a hairmetalový nádech, decentně olíznutý punkrockem. Zároveň zvuku dominují silné kytary a vtíravě kousavý vokál Alessandra Rubina, perfektně padnoucího k tomuto žánru. Spád alba určuje komplexnost. Kapela v žádné skladbě nevybočuje z valící se laviny kamení a už od úvodní melodické „Look At Me Now“ se nekompromisně pouští do kontroverzí. Album má říz, přesto je lehké na přijetí a plné chytlavých refrénů, kterým dopomáhají sborové pokřiky.
Pilotka „Let It Kill You“, „A-MEN“ či „Freak Show“ patří k hitovkám desky, zatímco pomalejší, ale o nic míň úderná „Past Frames“ přináší nostalgičtější pocity z poslechu. Bonusovým překvapením je potom krátký hosting fenomenálního vokalisty Michela Luppiho ve skladbě „The Ant“, narušující plynulost alba tím nejlepším možným způsobem.
Co by se však dalo považovat za mínus, to je až zbytečná jednotvárnost v základu většiny skladeb.
„Let It Kill“ je sympatickou záležitostí, hodící se do hudební knihovny třeba mezi Crashdïet, starší desky Hardcore Superstar, či Crazy Lixx. Na albu se snoubí svěží moderna se závanem sympatického „klišé“ let osmdesátých. Pohodové rytmy, zapamatovatelné refrény a neotřelý rock’n‘roll je to, co Simple Lies na novince nabízí.
|
