S příchodem nového roku tradičně přichází ohlednutí za tím, co jsme prožili v tom předcházejícím. A protože rok 2015 pro mě znamenal v osobním i pracovním životě obdobím plných změn, došlo mi, jak moc mi při nich pomáhala hudba. A to je na ní vlastně to nejhodnotnější. Ať už prožíváte úspěchy, nebo se vám naopak nedaří, vždycky je tady, aby osvěžila den či pomohla zapomenout na všechny starosti. Do mé letošní bilance se tak vešla zejména ta díla, která útočila hlavně na emoce.
1. The Gentle Storm – The Diary
„dechberoucí hudební výprava“
Jednoznačně album č. 1, které potvrzuje genialitu Arjena Lucassena. Rozdělit album na dvě části („gentle“ a „storm“) a tak bravurně si poradit s tím, aby to člověka neomrzelo, chce mít nejenom odvahu, ale i schopnosti velkého skladatele. A když je spojíte s andělskou Anneke van Giersbergen a poutavým příběhem, veledílo je dokonáno.
2. Riverside – Love, Feat and the Time Machine
„emoční bomba“
Asi jsou alba, která Riverside nahráli lépe, i to ale stačí. Poláci jsou unikátní ve svém rukopisu, feelingu a atmosféře i tvorbě textů a směle reprezentují umělečtější pojetí rocku. A i když mé původní hodnocení zdaleka nesahalo až na vrchol, čas opět ukázal, jak silné dílo Riverside nahráli.
3. Steven Wilson – Hand. Cannot. Erase.
„hudební fantazie“
Steven Wilson je vizionář. Poslouchat jeho aktuální novinku je čistá radost, která jen tak nevyprchá. Tady jsou slova zbytečná, tohle musíte slyšet!
4. Whyzdom - Symphony For A Hopeless God
„překvapení roku“
Whyzdom nám vystrkují drápky a daří se jim to s nevídanou grácií. Pokud vydrží v téhle formě, myslím, že tu máme budoucího adepta na tahouna žánru. Nebude to trvat dlouho a Francouzi si budou moct podat ruku s Epicou.
5. Apocalyptica - Shadowmaker
„odvážnému štěstí přeje“
Apocalyptica potřebovala svěží vítr a angažování stálého zpěváka ji ho dodalo. Pět let jsme čekali a naštěstí ne nadarmo. Finové si sice svůj unikátní styl střeží jako oko v hlavě, co je ale důležité, nebojí se změn. A za to palec nahoru!
6. Kamelot – Haven
„v top formě“
Potvrzení toho, že Tommy Karevik není „jen“ plnohodnotnou náhradou za Roye, ale i silná osobnost, která může předčít i velká pěvecká jména. Nádherná a vyrovnaná deska, která skvěle vystihuje bohatou diskografii Kamelot.
7. Sirenia – The Seventh Life Path
„poctivá gotika“
Když ne nejlepší album, tak určitě nejvyzrálejší a nejpropracovanější, co nám kdy tahle norská kapela nabídla. Můžeme být vděční, že Sirenia upustila od sblížení s popovou kulturou a vrátila se k tomu, co načala na začátku své kariéry. Takhle jsou totiž daleko uvěřitelnější!
8. Amorphis – Under the Red Cloud
„energická smršť“
Amorphis jsou v posledních letech takovou sázkou na jistotu. Čekat od nich nějaké žánrové kotrmelce nebo zásadní změny je zbytečné. Ale proč taky, když vše je, jak má být.
9. Nightwish – Endless Forms Most Beatiful
„vzkříšení“
Jestli někdo mohl zachránit Nightwish, tak určitě Floor Jansen. Je pravda, že nám toho zatím nepředvedla tolik, kolik bychom si asi přáli, ale berme to jako takovou ochutnávku, která nás má připravit na lepší zítřky. „Endless Forms Most Beautiful“ má silný začátek a dechberoucí konec. Když Nightwish do budoucna zamakají i na prostředku, bude to bomba.
10. Phantasma – The Deviant Hearts
„symfonická oddechovka“
Ve své podstatě nic nového, ale kvalitu tomuhle projektu, v jehož čele stojí krásná Charlotte Wessels (Delain) a charismatický Georg Neuhauser (Serenity), ubrat nelze.
Co mě v roce 2015 potěšilo:
Comeback maskovaných SlipKnoT
Popularita zpěvačky Adele
Spousta skvělých klubových koncertů
Filmová hudba
Koncert „Hudba Hollywoodu“ v pražském Rudolfinu
Objevy na české a slovenské hudební scéně:
Seventh Passion (dříve High Gain)
Poetry In Telegrams
MYDY RABYCAD
Ember´s Bridge
Peter Pan Complex
Filmová hudba:
Fernando Velazquéz – Crimson Peak
Junkie XL – Mad Max: Fury Road
Harry Gregson-Williams – The Martian
Michael Giacchino – Jupiter Acending
Thomas Newman - Spectre
|
