„The New Black“ přišla na svět jen necelý rok a půl po „Alien“, což je hodně krátký úsek, ale kapela evidentně měla spoustu nápadů a energie. Je to navíc úplně jiná deska, než její předchůdce. Strapping Young Lad zapojili ještě více progresivních prvků, aniž by však zapomínali na své kořeny a tak stvořili nejpestřejší a nejvyspělejší album své kariéry. Rovněž se dá charakterizovat jako velmi příbuzné pozdější sólové tvorbě Devina Townsenda.
První zásek na desce je riffová palba „Decimator“ doprovázená Devinovým čistým zpěvem a poměrně velkou dávkou melodií. Skladba nabídne změnu temp, kytarová sóla a epický závěr, to vše jen na necelých třech minutách. Ani druhá pecka „You Suck“ nepřesáhne tuto stopáž. Zde se dostáváme k pravé podstatě SYL. Maximální drtivá energie a sonická smršť. S „Antiproduct“ se posuneme až někam k avantgardě. Divné melodie, dechová sekce, trocha jazzu a nezbytný humor, který ke kapele prostě patří. Podobně „divná“ je i „Monument“, která je dle mého nejslabší věcí z desky. Po předchozí experimentální skladbě by člověk čekal nějaký nářez a místo toho je tu další experiment. „Monument“ toho obsahuje spoustu a těch nápadů je tady tolik, že se to nezvládne na první poslech, ale zde se kapela hodně vzdálila od své běžné podoby.
„Wrong Side“ to už jsou zase typičtí Strapping Young Lad. Thrash metalová vypalovačka, střídající nekompromisní tvrdé sloky a povznášející refrén, který sice neuhýbá z rychlosti, ale obsahuje krásnou melodii a činí ze skladby jeden z největších hitů kapely.
„Hope“ začíná rozvážně a pomalu. Postupně se rozvíjí a zvyšuje napětí, co přijde dál. Refrén je brutální, ovšem to, co přijde v prostřední části skladby, je naprosto neskutečné. Gene Hoglan bubnuje po celou dobu desky fantasticky a i díky němu byli SYL naprosto unikátní kapela, ale v „Hope“ předvede neuvěřitelný nadlidský výkon. Střed písně je absolutní mlátička, která vás hází ze stěny na stěnu. Tohle je maximální hudba.
Melodie, tvrdost, humor, něco jedinečného. Tak se dá charakterizovat „Far Beyond Metal“. Devin si vzal na paškál celý heavy metal a tak se zde dočkáme refrénu s pořádnými výškami. Podobně jedinečnou skladbou je i následující „Fucker“. Věc, která dost vybočuje z běžných SYL písní, ale má ohromnou sílu. Na pomoc si vzala kapela kanadskou zpěvačku Bif Naked, která dodala skladbě i trochu popový nádech. Každá skladba ne desce je něčím zajímavá a svým způsobem okouzlující. „Almost Again“, to je opět fantastický Hoglan a jeho blast beaty a také Devinův citlivý projev. Nezvyklá, ale fungující kombinace. Velmi emotivní skladba. Pusťte si jí a hned po tom třeba jednu věc ze „City“. Je to od sebe až neuvěřitelně vzdálené, přesto jsou to pořád SYL.
Po klidné a krásné mezihře „Plyophony“ je na řadě poslední a titulní skladba. Thrash metal a death metalová rubanice, která však nepostrádá pořádnou dávku epičnosti. Je hrubá, ale vzletný refrén jí poskytuje i líbivost. Druhá půle přináší totální extrém a kapela rozjede riffovací a rytmickou parádu. A v té největší sypanici si SYL dovolí jemný popěvek, který rozbije až apokalyptický závěr skladby. ,
„The New Black“ je famózní deska a to i přesto, že se zde kapela hodně vzdálila od původního konceptu. Její originalita, pestrost a neskutečný drive to však vynahradí. Deska byla pro kapelu bohužel labutí písní a to i navzdory tomu, že byla poměrně komerčně úspěšná a skupina byla velmi žádaná. Devin Townsend však už v sobě necítil potřebu dělat tak agresivní hudbu a rozumně konstatoval, že i kdyby se o to snažil, už by to nebylo upřímné. V roce 2008 vyšlo ještě souhrnné DVD „1994-2006 Chaos Years“ a v roce 2013 LP box set „The Complet Works“.
Strapping Young Lad vnesli prostřednictvím pouhých pěti alb do extrémního metalu svěží a řádně brutální vítr. Pojem extrémní metal pozvedli do nových výšin, přičemž krom absolutního bordelu dokázali tvořit melodické a progresivní skladby. A protože výborná hudba nebývá nikdy zapomenuta, nebudou zapomenuti ani Strapping Young Lad. A já říkám díky, SYL!
|
