V roce 2005 už byl klasický model „kráska a zvíře“ poněkud přežitý a prosazovaly se kapely s dívčím sopránem. Gothic metal směřoval jinam a většina úspěšných kapel z devadesátých let měnila svou tvář. U Trail Of Tears byla situace taková, že kapelu opustila Cathrine Paulsen a náhradou za ni se nestala jiná zpěvačka, nýbrž zpěvák. K Trail Of Tears se naplno připojil jejich dosavadní host Kjetil Nordhus. Těžko říct, jaký měl na již v pořadí čtvrté album vliv, protože jinak zůstala sestava nezměněna. Každopádně s „Free Fall Into Fear“ přišla ohromná změna, zvuk kapely se stal daleko agresivnějším, než bývalo v minulosti. Většina fanoušků z toho musela být paf, protože z původního gothic metalu došla skupina do velmi extrémní podoby.
„Joyless Trance Of Winter“ ohromí svým masivním zvukem. Kytary jsou hluboce podladěny a zní téměř groove metalově. Co téměř, oni takové jsou. Zejména když growl Ronnyho Thorsena vystřídá baryton Kjetila Nordhuse. V hudbě Trail Of Tears se stále jedná o střídání drsného a melodického projevu. Refrén je hitový, avšak sloky zní tvrdě jak skála. „Carriers Of The Scars Of Life“ po groovovém úvodu nakopne tempo směrem k black metalu. Tvrdost skladby ředí nádherný Kjetilův projev a vzletný refrén. Výrazný je rovněž klavír, jinak písní zmítá metalová vichřice. Uprostřed skladby se nachází parádní mezihra na housle a v závěru je prostor vyhrazen pro groove kytary.
Blast beaty a blast beaty. Fofr pokračuje. Do blacku vklouzne zajímavá až renesanční melodie kláves a zastřený Kjetilův vokál. To je zajímavý začátek „Frail Expectations“. Sloky si uzmul pro sebe drsně growlující Ronny a brutální riffy. Nikdy předtím takhle Trail Of Tears nekousali. O to víc překvapí jemný závěr písně. Jenže pak se vás chopí „Cold Hand Of Retribution“. Začátek je neskutečný black metalový masakr. Sloky tentokrát obstará Kjetil a moderně znějící klávesy. Vše však přerušuje blackový útok a Ronnyho growl. Trail Of Tears se s tím nemažou. „Watch You Fall“ zahraje na měkčí a přístupnější notu. V podstatě moderní metal s říznými riffy, bohatými klávesami, hrubým a čistým zpěvem. Do temnoty se vrátíme s „The Architect Of My Downfall“. Hrubé riffy ničí všechno kolem. Blast beaty a řvoucí Ronny nezůstávají pozadu. Melodii zde tvoří Kjetilův zpěv.
Deska si dál pokračuje ve svém stylu a tempu. V podstatě vše zmíněné platí i pro druhou polovinu nahrávky. Trochu škoda, že nepřijde už nic překvapivého, ale album má svou tvář.
„Free Fall Into Fear“ bylo překvapivě tvrdé a moderně znějící album. Gotika byla upozaděna ve prospěch moderního tvrdého zvuku. Extrémní black metalové pasáže se střídaly s těmi melodickými. Groove metal se tu také hlásil o své slovo. Trail Of Tears se pomalu připravovali na další desku. Ta však vyšla v době, kdy skupinou otřáslo ohromné personální zemětřesení.
|
