Zamlouvá se vám utápění se v doomové beznaději, jež je seskládaná ze součástek z více žánrů a zároveň se chcete nechat hýčkat křehkou (kytarovou, houslovou a cellovou) melodikou? Potom jste si pravděpodobně šestičlenné těleso Arbor Ira („Hněv stromů“) už k tělu připustili. A pokud ne, nyní je ten správný čas tak učinit a nechat se pohltit jejich psycho doom metalem, který nabízejí na svém čtvrtém kotoučku „Weltenfresser“.
Přestože vokálně deska přivítá posluchače poněkud avantgardnějším způsobem, není třeba se obávat toho, že by se hlasových podivností držela po celou dobu jejího trvání (a naopak v případě sympatií k nim nemusíte mít strach, že je zde slyšíte naposled, poněvadž v „Taurus Divina“ a „Nemorivagus“ se s nimi opět setkáte). Nástup čistého zpěvu bojujícího s pláčem, nádherných houslí i cella posluchači napoví, o čem následující skladby budou. S „Enslaved/Funeral Belt“ přichází až operní chvíle, do níž jako uragán vrazí silný doom metal. Skladba ctí svůj název a nechává se inspirovat pohřební podobou žánru, přičemž zatěžkanou doomovou náladu vystřídá v poslední části skladby přívětivé melodické popěvování. Přátelskou atmosféru si můžete vychutnávat jen do chvíle, dokud si smečka zase nevzpomene na doom metal prožírající vaši duši. Jak z deathových hluboce procítěných výkřiků, tak z čistých plačtivých zpěvů se v „Die Vernunft der Anderen“ opět sype slušná porce neutěšitelného zoufalství, ale také velká porce krásné, avšak posmutnělé (multiinstrumentální) melodiky.
Díky jemnostem a něžnostem se milovníci melodií nemusí obávat toho, že by se Arbor Ira jen utápěli v depresi a smutku. „Weltenfresser“ je napěchovaná krásnými melodiemi, jež zadoomované nálady skvěle doprovází, střídají či vyvažují. A aby bylo dílo dokonale završeno, sáhlo se v „Circle“ k blackmetalovým postupům pro docílilení gradace, a německá smečka tak alespoň na okamžik proměnila svou tempově spíše poklidnější tvář. Dokonalým mísením tří hlasových poloh (čisté, chroptící a havraní) – obohacených o atmosférické mluvené průpovídky – spolu s multižánrovými vlivy (velmi potěšující je využití blackmetalového kytarového podkladu) a se smyslným ambientním závěrem ve strhující třináctiminutovce „Wundervolle Heilung“ se fošna uzavírá tím nejlepším možným způsobem. Skladba totiž shrnuje dosavadní prožitky a ještě k nim přidá i něco navíc.
Díky bohaté pestrostí hlasů, hudebních nástrojů a nálad dokáží Arbor Ira vnímavou duši konejšit nádherně jemnou melodikou, jenže stejně tak úspěšně na ni útočí, aby ji uvrhli do zoufalství. „Weltenfresser“ můžeme zařadit k těm deskám, jež je třeba důkladněji prozkoumat a postupně objevovat dosud skrytá zákoutí.
|
