Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THERION - Lepaca Kliffoth

Christopher Johnsson měl nápady a bylo jich opravdu hodně. Therion byli v první polovině devadesátých let jedna z nejvíce se rozvíjejících kapel na scéně. Vrcholem tohoto rozvoje se pak stala čtvrtá deska nesoucí mystický název „Lepaca Kliffoth“. Album je logickým následovníkem „Ho Drakon Ho Megas“, přičemž spojení metalu a vážné hudby je zde ještě výraznější a především povedenější. I když „Lepaca Kliffoth“ navazuje na předešlou nahrávku, disponuje zcela nezaměnitelnou atmosférou, jakou nemá žádná jiná deska.

Therion už pozvolna opustili vody brutálního death metalu, což bylo znát jak na rychlosti hudby, tak na zpěvu. Johnsson stále zpívá hrubě, ale growlu už využívá méně a především není tak hluboký. To je krásně slyšet hned v úvodní „The Wings Of Hydra“. Posluchače přivítá thrash metalový riff, poměrně rozvážné tempo a doprovodné orchestrace. Thrash zde death metal trochu vytlačil, nechybí ani čistý vícehlasný zpěv a rytmické změny. V závěru skladba stále zrychluje a nabídne divoké kytarové sólo. „Melez“ na to jde podobně, s tím rozdílem, že zpěv tu zní více „humpolácky“ a skladba se většinu času pomalu plazí. O nudě se však hovořit nedá, protože se pořád něco děje. Atmosféra je pěkně temná a různé prvky vážné hudby píseň značně oživují. Temnou atmosféru na chvilku přeruší překrásná orchestrální mezihra „Arrival Of The Darkness Queen“, na tak tvrdé album by si něco takového v té době troufla dát jen málokterá metalová kapela.

Rozvážně začíná dnes už klasický hit Therion, zznešená, magická, kouzelná „The Beauty In Black“. Bohaté klávesy, klidné tempo a pocit tajemna. Pak se přidají téměř doom metalové riffy a moc pěkné kytarové harmonie. Johnsson ve slokách tiše francouzsky šeptá, jinak píseň patří operním hlasům. „Black“ patří na desce k těm nejdivočejším a Johnsson řve, co mu hrdlo dovolí. Thrash metalové riffy pořádně masírují a dívčí soprán přináší skladbě velkolepost. Překvapí krásné kytarové sólo i následně zakomponovaný klavír a orchestrace. Therion tady prostě válí. Tvrdým pilířem alba je „Dakness Eve“, která patří k posledním opravdu extrémním skladbám v repertoáru Therion. Zajímavě zní cover „Sorrows Of The Moon“ od Celtic Frost, Johnsson má zkreslený hlas a zní skutečně podivně a nebezpečně. Titulní věc alba je temnou perlou nahrávky. Od úvodu do konce maluje temně krásnou atmosféru. Dramatičnost a napětí stoupá každou vteřinou. Úvodní dvě minuty jsou relativně pomalé a instrumentální. Pak hudba zrychlí, oproti kytarám úřadují klávesy a Johnssonovo zaříkávání, které zní, jak kdyby volal z dalekých hlubin a k vám se dostávala jen ozvěna jeho hlasu. Po krátké pomalé mezihře se skladba vrátí k dramatičnosti a napětí. „Lepaca Kliffoth“, toto zaříkávání zní až do závěru a působí velmi hypnoticky. Jedna z nejlepších věcí od Therion vůbec. Závěrečná „Evocation Of Vovin“ pak zní překvapivě až vesele. Přináší odlehčení, přesto se však pořád jedná o metal jako řemen. Zpočátku instrumentální věc se převrhne do thrash metalu, avšak operní zpěvy či fanfáry nechybí.

"Lepaca Kliffoth" je skvělá deska. Zábavná, odvážná, progresivní a magická. Jeden z vrcholů tvorby Therion. Samotného singlu „The Beauty In Black“ se prodalo na dvanáct tisíc a desky dále více než patnáct tisíc, což je krásný úspěch na undergroundovou kapelu. Johnsson však měl hudební vizi, ke které potřeboval větší rozpočet na nahrávání. Sdělil tedy šéfovi Nuclear Blast, že žádné další album již nebude založené na jeho vokálech (přitom „Lepaca Kliffoth“ je vokálně velmi bohatá a Johnssonův projev už nebyl zdaleka striktně death metalový - „Začal jsem co nejvíce zdokonalovat svůj hlas, protože písně byly čím dál melodičtější. Použili jsme ještě více kláves a snažili jsme se simulovat klasický orchestr pomocí samplů, ve třech písních jsme použili dva operní sólisty.“ ), že potřebuje dva sbory, lepší nahrávací studio, dva producenty a více času ve studiu a pokud to nebude mít k dispozici, raději se vzdá kapely. A vrchní hlava NUclear Blast Marcus Steiger, fanda Therion a oddaný milovník hudby souhlasil a poskytl Christopherovi to, co potřeboval. Therion tak mohli natočit desku, která je katapultovala mezi metalovou smetánku.

Tomáš Marton             


therion.se

You Tube ukázka – The Beauty In Black

Seznam skladeb:
1. The Wings of the Hydra
2. Melez
3. Arrival of the Darkest Queen
4. The Beauty in Black
5. Riders of Theli
6. Black
7. Darkness Eve
8. Sorrows of the Moon
9. Let the New Day Begin
10. Lepaca Kliffoth
11. Evocation of Vovin

Sestava:
Christofer Johnsson - zpěv, kytara, klávesy
Fredrik Isaksson– baskytara
Piotr Wawrzeniuk – bicí

Rok vydání: 1995
Čas:41:18
Label: Nuclear Blast
Země: Švédsko
Žánr: Symphonic death metal

Diskografie:
1991 - Of Darkness....
1992 - Beyond Sanctorum
1993 - Symphony Masses: Ho Drakon Ho Megas
1995 - Lepaca Kliffoth
1996 - Theli
1997 - A´arab Zaraq - Lucid Dreaming
1998 - Vovin
1999 - Crowning of Atlantis
2000 - Deggial
2001 - Secret of the Runes
2004 - Lemuria
2004 - Sirius B
2007 - Gothic Kabbalah
2010 - Sitra Ahra
2012 - Les Fleurs du Mal
2018 - Beloved Antichrist

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 03.05.2018
Přečteno: 2181x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09633 sekund.