Blackmetalová diskotéka? Od vážných věcí je občas potřeba si oddechnout. Můžete si pustit nějakou komedii, anebo třeba zavítat na divoký, labelem Season of Mist zaštítěný francouzský taneční parket, kde pod vlivem elektronických beatů v kombinaci s black metalem a hardcorem zapomenete na veškeré starosti všedního dne. Váháte, zda to na vaše konzervativní poměry není příliš ulítlé? Ale kdepak, vždyť i Varg Vikernes chodil na diskotéky balit slečny. Takže, smím prosit?
Vodítkem ke třetí desce Pavillon Rouge byla titulní skladba, jež (doprovázená videoklipem) slibovala celé novince zábavnost. Z taneční pecky „Dynasteïa Klub“ totiž vytéká těžká nakažlivost, které se (ani nevíte jak) podlehne. Elektronické rytmy v kombinaci s blackmetalovou kytarovou podestýlkou a corovým energickým řevem fungují na jedničku a hlavně to celé neuvěřitelně baví. Běžně mne corové zpěvy nechávají spíše chladnou, v případě Pavillon Rouge jsou však víceméně hlavním důvodem, proč desku točím stále dokola. Zpěvákův melodický řev je totiž extrémně přitažlivý, energický, zábavný a nepostrádá tah na branku. Chvílemi řve, chvílemi dynamicky kope a naštvaně kouše a chvílemi se vozí po parádně zakomponovaných kytarových melodiích. Společně s vokály vyvažují houští elektronických prvků příjemné blackmetalové riffy, bez kterých bychom se cítili na tomto tanečním parketu poněkud nesví a chtěli bychom od vší té elektroniky utéct někam opravdu hodně daleko.
Vedle vydařené klipové záležitosti najdeme na albu ještě další vrcholky s nebezpečně nakažlivou strukturou. Parket lehce potemní s agresivněji laděnou „In aenigmate“, jejíž melodicky řvavý refrén hodí všechny tanečníky a tanečnice do stavu, jako by pozřeli nějakou omamnou látku. Jenomže k divokému tanci bohatě postačí jedna deska a na skutečné drogy nikdo ani nepomyslí, a to je na tom to kouzelné. Mezi nejkytarovější kousky patří pořádně nazlobená „Notre foi brûle encore“, s vokálem posazeným do škráblavější polohy, a perfektně hymnická „Ad augusta“, jejíž ústřední melodii z hlavy vyženete jen stěží (nebo vůbec nevyženete), a ty díky nejokatějšímu koketování s černým kovem pro mne představují v rámci této taneční kolekce to nejpoutavější.
Pavillon Rouge srdečně zvou k nespoutanému divočení na kosmickém tanečním parketu a tato nabídka se neodmítá. Jasně, nekonají se tu žádné složitosti a poslech je to nenáročný, ale na rozdíl od předchozího alba „Legio Axis Ka“, které mi přišlo docela o ničem, je „Dynasteïa Klub“ zábavná a funkční. Francouzi překypují energií a nabízejí oddech a uvolnění. A vybízejí k tanci znovu a znovu.
|
