INJURY - Wreckage
Italové Injury za sebou mají dvě studiovky a letos se připomínají ípíčkem „Wreckage“. Žánrově se kvartet muzikantů zaštiťuje prozaickým označením „thrash metal“, při poslechu nahrávky se ale odhaluje mnohem širší stylová mozaika, což je skutečnost veskrze sympatická, jakkoli chvílemi zároveň indikuje jistou skladatelskou roztěkanost. Song „The Brand Of Hate“ kupříkladu rozčísne až powermetalově melodické sólo, kus „Under The Sign Of Devastation“ nese hardcorové DNA, „Fueled By Rage“ je trochu death a „Endless Decay“ zavane modernou. Do toho zpěvy občas přepnou do growlingu, výjimkou nejsou ani prog či metalcorové riffy. Dát všechny zmíněné prvky chytře a chytlavě dohromady nicméně není jednoduché a ani italským autorům to nevyšlo do posledního kompozičního puntíku. Nejlépe se jim nakonec stejně vede v rovině přímých a akčních rytmických pasáží, bez výraznější snahy o jejich komplikování (viz úseky ve skladbách „I Don´t Belong“ a „Fueled By Rage“). Ku prospěchu díla je každopádně krátká stopáž, na delší časové ploše by byla zmíněná tvůrčí rozvrkočenost pravděpodobně o dost méně snesitelnější.
6/10
YouTube ukázka - Fueled By Rage
PROCESSOR - Heliopolis
Němce Processor zformoval na pozůstatcích bandy Godmachine kytarista Julian Planer. Debut „Heliopolis“ pak dokazuje, že tento hudebník má – společně s trojicí kolegů – co říct, a to nejen na poli thrashovém, ale také death a blackmetalovém. Přeskakování mezi těmito styly z velké části zastává zpěvák Jul Schumertl, který je schopen z blackového skřeku odbočit jak k čistější, tak growlingové poloze, tyto mu nicméně jdou od hlasivek s o něco menší atraktivností, proto je dobře, že se k nim až zase tolik neuchyluje. Úvodní položku s pěkným názvem „Rip TV“ odstřelí třísekundový nájezd, který okamžitě přejde do rytmického sprintu, jenž pohání dobré riffy i filthovsky posedlý zpěv. Skladby postupně přecházejí z rychlých do pochodových či valivých temp, přičemž mrštné thrashové pasáže a agresivní zlovolnost vhodně uvolňují zklidněné mezihry, četné melodické vsuvky nebo rovnou hravé motivy (viz titulní song). Tím si německý kvartet dokáže udržet pozornost zhruba pětadvacet minut hrací doby, zbývajících patnáct se na základě víceméně neměnných struktur začíná poněkud táhnout. Pro fanoušky thrashe rozvětveného o agresivnější styly jde každopádně o doporučeníhodné dílo.
6,5/10
YouTube ukázka - Pest Generator
BLIND JUSTICE - No Matter The Cost
V promo materiálech tohoto alba se píše, že posluchače chytne a nepustí od začátku do konce. S tím se dá v podstatě souhlasit, i proto, že nahrávka netrvá déle než dvacet minut. Jde o druhou studiovku americké hardcore-thrashmetalové formace Blind Justice, která přejala název po jedné písni známých Agnostic Front a jež si na tamější undergroundové scéně dělá vcelku slušné jméno (viz např. turné s krajany Terror). Hudba této party je totiž úderná a dokáže tradiční hardcorové postupy namixovat se slušným tahem a intenzitou. V případě alba „No Matter The Cost“ tedy nepřijdeme o vícehlasy, které doplňují zpěváka Mikea Bottiho a znamenají jasnou pobídku pro spolupráci publika při koncertech, stejně jako o punkovou živočišnost šmrncnutou thrashmetalovými riffy. Pánové si nás pomalu chystají, aby s nástupem songů „Think I Care“, „Day By Day“, „Never Enough“ a „Closed Off“ zaútočili rovnou na týl a podvolili si nás strmým instrumentálním útokem. Album tak skutečně utíká jako voda, čemuž pomáhají i rychlé přechody mezi skladbami. Těleso Blind Justice stvořilo dobré a chvílemi silně návykové crossoverové dílo.
7/10
YouTube ukázka - Never Enough
|
