Ani fakt, že se z Maxova a Marcova vedlejšáku Cavalera Conspiracy stala regulérní a hlavně úspěšná kapela, pravidelně jezdící na turné, neměl nejmenší vliv na interval vydávání desek jejich hlavního působiště, a tak jen dva roky po vydání vcelku nevýrazného alba „Conquer“ přicházejí Soulfly s další porcí nové muziky. Počin pojmenovaný „Omen“ navazuje stejně jako jeho předchůdce na debutovou nahrávku Cavalera Conspiracy a to dokonce do takové míry, že by se klidně mohl jmenovat „Inflikted II“. Tahle placka je až po okraj napěchovaná úderným přímočarým thrash metalem a na rozdíl od „Conquer“ se jedná o materiál výrazně nápaditější. Navíc má „Omen“ skvělý zvuk, se kterým vypomohl bývalý kytarista Soulfly (a také Machine Head) Logan Mader, který je jako zvukový inženýr podepsán i pod zmíněnou jedničkou Cavalera Conspiracy.
Už na minulém albu došlu k výraznému úbytku prvků, které zvuk Soulfly na prvních pěti albech definovaly. Tentokrát šla kapela ještě dál a z dříve typických poznávacích znamení téhle smečky nezůstalo (samozřejmě krom hlasu Maxe Cavalery) prakticky téměř nic. „Omen“ zkrátka přináší čistokrevný thrash metal ohlodaný až na kost. Což ovšem vůbec není na škodu, protože kapela tentokrát přišla se slušnou várkou zajímavých riffů, stručných úderných refrénů, pěkných kytarových vyhrávek a hlavně nepřepálila stopáž nahrávky. Výsledkem tak je čtyřicet minut dlouhá a energií napěchovaná deska, jejíž poslech příjemně odsýpá.
Už úvod je naprosto brutální. Bez jakéhokoliv intra či varování na vás z reproduktorů vybafne ultra rychlý thrashový masakr „Bloodbath & Beyond“, který hraničí až s death metalem. Jedná se jednoznačně o nejtvrdší věc, kterou Soulfly do té doby udělali. V o něco pomalejším tempu (v porovnání s úvodním songem) se odehrává „Rise of the Fallen“, která je zvláštně podbarvená elektronikou. Maxovi zde se zpěvem vypomohl Greg Puciato (The Dillinger Escape Plan), který je zároveň i spoluautorem textu. K dalším vzácným hostům na desce patří Tommy Victor (Prong), jehož hlas obohatil skladbu „Lethal Injection“. I on se podílel na jejím textu, pojednávajícím o popravě. K zajímavým momentům tohoto počinu patří skladba „Mega-Doom“, která má z celé kolekce nejblíže k původnímu zvuku Soulfly. Ani zde nechybí tradiční instrumentálka, kterou tentokrát kapela nepojala jako baladu, ale jako střednětempou oddechovku, jejíž chytlavá melodie utváří příjemnou tečku za povedeným albem.
Sečteno a potrženo, „Omen“ přináší kolekci jedenácti kvalitativně zcela vyrovnaných skladeb. Ani o jedné z položek desky se nedá říci, že by byla výrazněji slabší než ostatní a platí to i naopak. Nenajdeme zde žádný výraznější hit, který by ostatní věci převyšoval. Zkrátka ucelená, kompaktní a hlavně povedená fošna.
|
