Dva roky po nepříliš záživném albu „Klagenbilder“ vydali Crematory další nahrávku. Dostala název „Pray“ a dominovala ji vcelku obyčejná obálka s modlící se dívkou. Kapela se vrátila k angličtině a především změnila směřování své hudby. Zatímco předešlé desky hodně inklinovaly k elektronice a celkově modernímu metalu, „Pray“ se vrací k samé podstatě Crematory – ke gotice.
Úvodní „When Darkness Falls“ dává zapomenout na předchozí elektro metalovou tvorbu a noří se do melodického, přesto úderného gothic metalu. Hlavním pilířem svižné skladby je nádherný povznášející refrén, který vyniká lehkostí a spoluprací obou hlasů Crematory. Píseň zní velice svěže a jinak, než obvyklé hity kapely. „Left The Ground“ se pro změnu vrací k typické tváři Crematory. Je to silná hitová věc, její klávesy připomenou song „Greed“, stejně jako první skladba zní velice odlehčeně a pohodově. Jako by se kapela někde napila živé hudební vody. Ačkoliv jen opisuje své zažité postupy, jsou melodie zatraceně chytlavé a mají tendenci posluchače strhnout.
„Alone“ výrazně zpomalí, skoro až někam ke gothic/doomovým vodám. Sloky patří klasicky Felixovu growlu a refrén z doomu do pop metalu posouvá Matthiasův čistý zpěv. V polovině nechybí zlom, v němž vyniknou gotické klávesy, ale i tvrdé řezavé riffy. Titulní pecka „Pray“ je velice zajímavým kouskem, protože kombinuje tradiční gothic/doomové postupy s moderními riffy. Kytara je hodně podladěná, v refrénu opět dostávají hlavní prostor melodie, tempo se zrychlí a žádné popové „zpívanky“ se nekonají. „Pray“ je jedna z nejlepších skladeb Crematory a dává vzpomenout na dřívější kvalitu. Perfektní jsou momenty, kdy hrají jen bicí a klávesy a do toho Felix dává na odiv svůj hluboký, avšak srozumitelný murmur.
Trochu se opět zpomalí ve zvukově barevné „Sleeping Solution“, ve které se potkává gotika, doom, ale také pop. Zazní i akustická kytara a celkově skladba nabídne na kapelu nezvykle bohaté aranže. Malinko podivné je po poměrně pomalé písni dát ještě pomalejší, „Just Words“ však patří k tomu nejzajímavějšímu na desce. Většinu času pouze za doprovodu kláves zpívá Matthias a Felix ho doplňuje. Funguje jako dramatický prvek, když se mění klávesy mění a temná skladba s dojemnou melodiíi přes svou „nemetalovost“ působí velice temně jako krátký, ale dramatický film, k tomuto pocitu přispívá i dívčí křik.
A potom přijde překvapení. „Burning Bridges“ smete vše z cesty. Brutální thrash/deathový úvod je velice silný. Refrén je sice opět tradičně melodický, ale skladba neubírá z tempa a tvrdosti.
Katrin si opět výtečně pohrála s klávesami, a pokud budete poslouchat pozorně, možná budete překvapení její invencí. Střed skladby překvapí symfo-metalovou vložkou, která je na poměry Crematory docela dost složitá. Tady je vrchol alba.
Tím jako by Crematory vystříleli prach. Poslední tři skladby už zdaleka nejsou tak zajímavé a dobré. „Remember“ je slušná metalová nakládačka, kterou zdobí silný riff, ale už tak nezaujme. „Have You Ever“ nemá příliš silnou melodii a spíše nudí. A konečně „Say Goodbye“ opět koketuje s popem a především zní velice kýčovitě až otravně.
„Pray“ vrátila Crematory do gothic metalových vod, kde jim to sluší a trochu napravila reputaci po nepovedeném „Klagenbilder“. Ačkoliv melodie hrají prim, kapela servíruje spoustu moderních kytarových riffů. Největší síla nahrávky je v její lehkosti. Crematory zní čerstvě a nenuceně. K tomu pomáhá i daleko lepší produkce, která nezní tolik plasticky jako na předešlých dvou deskách. Škoda závěru alba, kterému dochází dech. I přes svou kvalitu se však "Pray" do prodejních žebříčků nevyšvihla.
|
