20.11.2019
MORBID ANGEL
Bývalý frontman této death metalové legendy David ..více

20.11.2019
PRAYING MANTIS
AOR rockeři z britských ostrovů, mylně řazeni k Nové ..více

20.11.2019
Y&T
Kultovní losangeleská kapela, kterou už od konce ..více

20.11.2019
SKYBLOOD
Debutovým albem se na scénu vrací bývalý zpěvák ..více

20.11.2019
REVOLUTION SAINTS
Třetím albem se hlásí projekt, který vede bubeník a ..více

20.11.2019
THE SAINTS OF LAS VEGAS
Novým EP "The Unplugged In Belgium Album" se prezentuje ..více






KRUCIPÜSK - Country Hell
Už na první poslech bylo jasné,že se zde bude ..

Powermetalové novinky roku 2019 - část VIII. - kapely DÉBLER, FEARLESS a DAWNLIGHT
Rád jsem naboural :-) ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
V Nightfall in Middle-Earth byly mluveno/zpívan é ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
To Kolik : O tvé názory se vůbec nestarám. Te ..

Powermetalové novinky roku 2019 - část VIII. - kapely DÉBLER, FEARLESS a DAWNLIGHT
Pagane! Nemůžeš mi takhle nabourávat letošní ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
chlapci, no tak, už stačilo, máte-li potřebu p ..

METALITE - Biomechanicals
Stará moudrost říká, že co člověk, to názo ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
Kolíku, se svým posledním příspěvkem jsi to ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
To ale není vůbec hezký, že se navážíte do ..

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
Nebuď tak sebekritický, Kolíčku. ..




Za poslední měsíc:
DYMYTRY - Revolter
1416x

ARAKAIN - Warning!
1115x

ARAKAIN - Forrest Gump
1095x

ARAKAIN - Archeology
1051x

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
968x

ECLIPSE - Paradigm
853x



23.11.2019
Scabbard (Metal Zlín) https://bandzon e.cz/_97687 Darkwind (Death-Black Frýde..
Rock Club Kain, začátek od:19:00, vstupné: 100,-



článků celkem: 7277
recenzí: 5957
reportů: 568
rozhovorů: 382













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


ARAKAIN - Thrash The Trash

Sedm let existence kapely, tvrdá dřina ve zkušebně, mraky koncertů, následná profesionalizace a nahrání prvního alba (plus hektolitry vypitého chlastu). To vše během komunistického režimu, kdy byl metal systematicky utlačován a případné rozjetí kariéry patřilo do oblasti veselé utopie. Byli členové Arakainu natolik prozíraví a tušili brzké zhroucení železné opony, nebo prostě jenom podřídili svému snu vše, aniž by se dvakrát ohlíželi na budoucnost? Správná varianta je samozřejmě „za b“, o to větší obdiv zasluhuje oddanost a oběti, které byli hudebníci – a týká se to zejména ústřední dvojice Jiří Urban a Aleš Brichta – ochotni položit na oltář jménem Arakain.

Je pravda, že se z kapely na konci osmdesátých let vyklubala malá československá hvězda. Urban s Brichtou do toho šli naplno, opustili zaměstnání a po najmutí zkušeného manažera Slávka Jíšy (tuto funkci dlouhá léta zastával sám Brichta) rozjeli profesionální dráhu. Skladeb - zprvu ovlivněných novobritskou metalovou vlnou - se během osmdesátek nahromadilo plno (kapela z nich posléze vybírala na výroční edice), když ale došlo na tvorbu debutové fošny a jí předcházejících singlů, autoři již byli plně lapeni v poryvech thrashmetalového vichru, který fičel ze zámoří.

Ještě předtím se Arakain objevuje na výběrovce "Posloucháte větrník" (1987), kde figuruje song „Cesta“, což je vnějšími zásahy necitlivě upravený vál „Nesmíš to vzdát“ (autorství textu kupříkladu ukradl jistý Václav Hons alias Petr Mareček). Ta pravá studiová cesta začíná až v roce 1988, kdy u Pantonu vychází singl s věhlasnými Urbanovými skvosty „Excalibur/ Gladiátor". V rámci projektu Rockmapa a již v područí vydávající firmy Supraphon, což byl mezi labely něco jako dnešní ČEZ mezi dodavateli elektriky, se pak rodí další kraťasy „Ku-Klux-Klan/Orion“ a „Proč?/Amadeus“ (oba 1989), který krom dechberoucí pecky „Proč?“ z dílny basisty Zdeňka Kuba (jenž po Brichtovi napevno přezval skladatelské otěže) obsahuje také neméně svůdnou thrashovou smršť „Amadeus“ (Urban), jež se stala součástí studiové prvotiny. Ta se podobně jako zmíněné singly nahrávala v Jandově studiu Propast (frontman Olympicu se stal výrazným hybatelem budoucího úspěchu – zdaleka nejen této - kapely), a to na jaře roku 1989. Album se nicméně na tuzemský trh dostalo až během první porevoluční sezóny, a jako takové bylo ideálním prostředkem k svobodomyslné živé prezentaci a úlevnému vyřvání, kdy konečně nikdo do ničeho nezasahoval. Příznivci Arakainu se dané výzvy chopili poctivě, koncerty navštěvovali po davech, a to poté, co debutovou fošnu „Thrash The Trash“ důkladně vyluxovali z prodejních pultů. Prvního zápisu kapely se prodalo přes 120 000 kusů a dodnes v tomto ohledu platí za její nejúspěšnější počin.

Naprosto zaslouženě. To, co se ukrývá pod obalem s agresivně zaťatou šestiprstou pěstí (tvořil Gustav Vávra), je krutá a zběsilá žánrová nálož, jejíž tlaková vlna rozevlála dlouhé kadeře metalových mániček a všechny ostatní vytlačila do dětského koutku neškodného mainstreamu. Z muzikantského pohledu deska působí jako vojenská akce, která nastala po šíleném několikaletém drilu. Všichni jsou ve vrcholné kondici, připraveni konečně prodat své těžce a draze nabyté zkušenosti. Rytmická sekce Kub/Vondrovic jede na akčním testosteronovém adrenalinu, kytarové kombo Urban/Krob (potažmo Mach v „Amadeovi“) vyřezává jeden technický riff za druhým a Brichta celé dění podtrhává maximálně vyhecovaným projevem, jehož občasnou zajíkavost nebo do uší bijící důraz na anglický přízvuk v refrénu titulního songu můžeme brát jako jediné a vesměs zanedbatelné slabiny nahrávky.

Swingově dovádějící baskytara rozpumpuje zběsilý thrashový čardáš, který odzbrojuje množstvím kytarových motivů a vyhrávek, dynamickou členitostí skladeb a především nápaditostí, která okamžitě zařadila Arakain do přední světové elity. Tedy – zejména - kvůli českému zpěvu pouze imaginárně, netřeba dvakrát spekulovat o dosahu této kapely, kdyby pocházela z USA nebo Německa a texty byly v anglickém jazyce (pozdější poangličtěná variace „Thrash!“ z roku 1994 už přišla do radikálně změněného komerčního ovzduší a nemohla tedy znamenat jakýkoli převrat). Kvalita je každopádně nebetyčná a nechává posluchače stát s ústy otevřenými, bez ohledu na tři dekády, které od vydání alba uplynuly. Z devatera důvěrně známých skladeb vyčnívá „Šakal“ se sugestivně vtahujícím nájezdem, jenž s důvtipnou grácií najede na super-rychlostní dráhu, „Šeherezád“ s nesmrtelným pochodově „škrábaným“ riffem a dokonale vypointovanou tempovou gradací (u thrashově odsekané plochy není možné nechat hlavu ve strnulé poloze), „Ne! (Jdi a zabíjej)“ s výraznou přechodovou basou a hřmotně dupajícím sólem, „Pán bouře“ s nervózně pulzujícími ústředními riffy (tato skladba působí ještě lépe jako otvírák již zmíněného kotouče „Thrash!“), „311. Peruť“ s melodickým vstupem a po-sólově zvýrazněným hlavním tématem, a samozřejmě kultovní „Amadeus“, jehož zlověstný nájezd navozuje tušení psychotické instrumentace, jež také brzy přichází, a to v neuvěřitelně svůdné tónové souhře, kterou by musel ocenit i sám Mozart.

Pozdější CD verze díla ukrývá bonusy „Orion“, kteréžto skladbě jsem na chuť nikdy nepřišel, a Urbanův „Ku-Klux-Klan“, jenž naopak považuji za jeden z absolutně nejlepších kousků Arakainu, dokonalý a krajně precizní majstrštyk, který vedle thrashe nabízí i vzdušně omamnou melodiku s vrcholem v brilantně vykrouceném sólu (skladbě proto daleko víc sluší pevné tracklistové zařazení, k němuž došlo na fošně „Thrash!“). Album „Thrash The Trash“ bylo pro Arakain zadostiučiněním, nejen profesním, ale také ekonomickým, jakkoli největší část zisku vždy shrábli firemní bafuňáři. LP se nicméně ani nestačilo dostat na prodejní místa a v kapele už probíhaly další zásadní změny. Úspěch Arakainu nemohl uniknout aktivnímu podnikatelskému smýšlení tehdy na popularitě rovněž rychle nabírajícího Ladislava Křížka. Ten si do Kreysonu pod záminkou nejrůznějších slibů „šlohnul“ Kroba i Vondrovice (jenž svého rozhodnutí později trpce litoval) a postavil tak zbylé členy do ošemetné situace (chvíli dokonce ve vzduchu visel i Kubův odchod).

Křížek ale Arakain nezastavil. Do hry se totiž opět dostal Míra Mach, jehož původně zamýšlený záskok z „domovského“ Alarmu se nyní protahuje na bezmála třicet let, za bicí pak usedl čahoun Štěpán Smetáček, který díky vzdělání z konzervatoře dokázal obohatit tvůrčí proces cennými odbornými prvky. Obměněná sestava s ničím neotálela a pod vlivem debutového úspěchu se dala do tvorby druhého alba s titulem „Schizofrenie“. Porevoluční situace se však nesla ve znamení rychlých změn, což měli hudebníci z Arakainu brzy pocítit na vlastní kůži.

Pagan             

Jestliže drtivá většina debutujících domácích kapel porevoluční doby měla snahu pojímat své první album jako takový best of, tak Arakain k tomu přistoupil jinak. Po osmi letech na scéně měl sice ve svém repertoáru slušnou zásobu hitů, ale na desce chytře nazvané „Thrash the Trash“ se jich objeví jen hrstka. Přednost rozhodně dostaly rychlejší a údernější songy, které se nesou v duchu prvního slova z názvu alba. Hned titulní song, který desku otvírá, je výstižnou ukázkou toho, co nás na celé nahrávce čeká – tedy tvrdé riffy, svižné tempo, skvělé muzikantské výkony, výborné texty a Brichtův silný hlas, který v té době zněl trochu jinak, než ho známe dnes. Aleš se tenkrát nebál vysokých tónů a v některých okamžicích nahrávky téměř ječí. Po zvukové stránce je deska zcela poplatná době (a samozřejmě místu vzniku). Zvuk tedy z dnešního pohledu zní archaicky a logicky (z pochopitelných důvodů) neobstojí ani ve srovnání se soudobou západní produkcí, ale o to na téhle placce vůbec nejde. Atmosféra desky, určitá kompaktnost a síla samotných skladeb plně kompenzují technické nedostatky v kvalitě zvuku.

Největším hitem alba a zároveň jedinou skladbou, která se v koncertním set listu uskupení objevuje do dnešních dnů je thrashová řezanice „Amadeus“. Tenhle úžasný a ultrarychlý kousek, kde Brichta střílí slova jak z kulometu, už dávno získal kultovní status. K dalším zásadním položkám kolekce patří i arabskými motivy načichlá polobalada „Šeherezád“. Tady si kapela pohrává dokonce s doom metalem ve stylu raných Black Sabbath. Přestože se jedná o nejdelší věc na albu, nenudí ani na vteřinu. Určitý hitový potenciál má i song „311. peruť“, ale skladbu hodně shazuje historicky nevěrný text (ve skutečnosti 311. peruť nebyla stíhací, ale bombardovací jednotka). Kategorii silných songů uzavírá pecka „Pán bouře“ (typický arakainovský kousek se silným refrénem). Kapela v té době určitě věřila i písničce „Šakal“, ke které natočila možná až trochu laciný videoklip. Nicméně tato skladba v rámci alba upadá spíše do průměru. Zbylé dva kousky (když nebudeme počítat minutovou instrumentálku „Noc“) působí nepřesvědčivě a za ta léta upadla (tak trochu po právu) v zapomnění. Z dnešního pohledu debut české metalové legendy nepatří k jejím top deskám, ale je mi zcela jasné, že v době vydání musela tahle nahrávka působit jako zjevení na československé scéně a pro mnoho fanoušků je dodnes absolutním kultem.

Moloch 8/10

www.arakain.eu

YouTube ukázka - Pán bouře

Seznam skladeb:
1. Thrash the Trash
2. Šakal
3. Šeherezád
4. Ne! (Jdi a zabíjej)
5. Pán bouře
6. Štvanice
7. 311. Peruť
8. Noc
9. Amadeus

Sestava:
Aleš Brichta - zpěv
Jirka Urban - kytara
Zdeněk Kub - baskytara
Dan Krob - kytara
Bob Vondrovic - bicí

Host:
Mirek Mach - kytara (9)

Rok vydání: 1990
Čas: 39:42
Produkce: Arakain
Label: Supraphon
Země: Československo
Žánr: thrash metal

Diskografie:
1990 - Thrash The Trash
1991 - Schizofrenie
1992 - Black Jack
1993 - Salto Mortale
1994 - Thrash!
1995 - Legendy
1996 - S.O.S
1998 - Apage Satanas
1999 - Farao
2001 - Forrest Gump
2002 - Archeology
2003 - Metalmorfoza
2005 - Warning!
2006 - Labyrint
2009 - Restart
2011 - Homo Sapiens..?
2014 - Adrenalinum
2016 - Arakadabra
2019 - Jekyll & Hyde

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 22.08.2019
Přečteno: 1793x




počet příspěvků: 21

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Fantastický...3. 10. 2019 16:49 Meresz
Stare, ale genialne...4. 09. 2019 16:11 johny
Skvělé thrash...26. 08. 2019 12:54 htaedas
Lukyne, jestli tě...23. 08. 2019 23:24 Bubák
Ročník 77.To Demonick : Já ...22. 08. 2019 20:39 lukáš


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18787 sekund.