14.10.2019
RICHIE KOTZEN
Bývalý kytarista Poison, Mr. Big či The Winery Dogs ..více

14.10.2019
LIONHEART
Comeback této britské formace, kterou vede bývalý ..více

14.10.2019
MASVIDAL
Vědět o sobě dává bývalý kytarista Death a Cynic Paul ..více

14.10.2019
SWORD
Kanadská heavymetalová formace, která pro Metallicu ..více

14.10.2019
NULLINGROOTS
Pilná parta z Arizony hrající post-black metal/shoegaze ..více

13.10.2019
ALICE COOPER
Zemřel basista Eric Scott, který byl členem Cooperovy ..více






SAINT DEAMON - Ghost
Opravdu zbytečně dlouhému albu naštěstí pom ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Teď mluvíme o čem? O těch London? Ty jsou pře ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Pepsi bude dodatečná recenze?Sice je to z roku 2 ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Jirka Čáp - kdyžtak můj mail je tomstrange@sez ..

CORELEONI - II
to orre: sypu si popel na hlavu a díky za upřesn ..

CORELEONI - II
Jinak souhlasím, tohle je po velmi slabém posled ..

CORELEONI - II
Igor Gianola samozřejmě na prvním albu nehral, ..

DRAGONFORCE - Extreme Power Metal
Hudsona jsem kolem druhyho alba s nim vzal celkem ..

Tom KEIFER - Rise
Pro mě je třeba tato deska lepší jak první.Hl ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Určitě do toho jdi.Stojí to za to.To ale ty ví ..




Za poslední měsíc:
Kolinss (DEBUSTROL) - Spěcháme maximálně jen na pivo
1683x

ARAKAIN - S.O.S
1204x

ARAKAIN - Legendy
1066x

ARAKAIN - 15 Vol.1 & 2
952x

SONATA ARCTICA - Talviö
915x

ARAKAIN - Apage Satanas
870x



15.11.2019
Večer legend 18 - rocková muzika od A do Z Nejlepší tribute bandy AC/DC, LE..
KC SEMILASSO, začátek od:18:00, vstupné: 290



článků celkem: 7185
recenzí: 5876
reportů: 564
rozhovorů: 378













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


ARAKAIN - Legendy

Polovina devadesátých let minulého století zastihla frontmana Arakainu, Aleše Brichtu, na postupu mezi populární smetánku. Nejprve zabodoval metalový „all-star“ projekt Zemětřesení, poté Aleš naplno rozjel sólovou kariéru (a mezitím nabral slušné muzikálové zkušenosti). Za tímto účelem si z domovské party stáhl Mirka Macha, což uvnitř Arakainu nemohlo způsobit nic dobrého. Jiří Urban a Zdeněk Kub vyčítali Brichtovi upřednostňování sólových zájmů a nepříznivý dopad tohoto počínání na chod kapely, a Brichta vše samozřejmě interpretoval po svém, tedy jako závist. Pravdou je, že Aleš na Arakain najednou neměl tolik času, což bylo nutné operativně řešit alternativními studiovými aktivitami.

Už původně bylo dohodnuto, že firma Popron na trh uvede variaci debutového alba s – poměrně zásadně – přeházeným tracklistem, zpěvem v angličtině a hlavně ve formě CD (prvotina vyšla pouze jako LP a MC). Fošna dostala titul „Thrash!“ a ačkoli většina posluchačů fandí původní verzi, já o něco větší sympatie chovám k desce z roku 1994, a to z toho prostého důvodu, že se ke mně dostala jako první (= nostalgie hadr!). Poté uplynulo několik měsíců, s plnohodnotným albem se ale stále nedalo počítat, až přišel na přetřes nápad s maxi-singlem, který budou tvořit předělávky světových rockových hitů. Výsledek byl ale natolik působivý, že se Popron rozhodl osmičku skladeb vydat jako regulérní řadovku. Byl to vpravdě chytrý marketingový tah, jelikož dílo dostalo ocenění Zlatá deska, což na druhou stranu zanechalo na patře hudebníků jistý pocit hořkosti: víc radosti by přece jenom udělala cena za původní tvorbu.

K pozitivnímu výsledku výrazně pomohl – ostatními nejprve odmítaný - nápad Aleše Brichty, aby byly songy nazpívány v českém jazyce. Právě to dodalo originálním verzím na smysluplnosti a zároveň přiblížilo skladby blíž k srdcím domácích posluchačů, nemluvě o těch, kteří s danými písněmi učinili vůbec první zkušenost. Každý z hudebníků přinesl několik návrhů, z nichž se demokratickou volbou vyčlenila finální osmička. Jediný limit tvořil rok 1980, který se Arakain rozhodli nepřekročit, jinak šlo všechno jako po másle, album bylo – opět v ostravském studiu Citron – stvořeno za pouhý týden. Osobitý fištrón naší pětice samozřejmě nedovolil suchý přepis původních songů, vzhledem k základnímu stylu Arakainu bylo na místě rockové přitvrzení, měnily se aranže i vnitřní zákoutí skladeb. Do úvodního Karambolu („Fireball“ – Deep Purple) např. Mirek Mach přidal až rock´n´rollově hravá sóla, celkově pak píseň v podání Pražáků nabrala chutnou „spídovou“ šťávu a neo-šmrncovní drajv, který je správnou vizitkou každé osobitě uchopené předělávky.

Neméně dobrý tah představuje beatlesácká „Eleanor Rigby“, a to díky mimořádně důvtipným Kubovým aranžím, částečně i šlapavá „Hymna zoufalců“, která je předělávkou hitu „Immigrant Song“ od Zeppelínů, ačkoli ta objíždí původní autorské linie o poznání úzkostlivěji. Pak už přijde řada na největší hit alba, potažmo Arakainu vůbec (ano, opět s příchutí peprného paradoxu). „Slečna závist“ („Lady In Black“ – Uriah Heep) se stala rádiovým trhákem, který je – samozřejmě už ne v takové míře – omílán éterem dodnes. Píseň staví na postupně zesilujícím záběru elektrické kytary, jež v mých uších zněla takřka zázračně, a to vždy, když jsem byl donucen k poslechu nějaké rádiové stanice, v jejímž stupidním playlistu působily metalové riffy blahodárně jako (od)svěcená voda.

Houpavá „Sněžná slepota“ („Snowblind“ – Black Sabbath) mě oproti tomu nikdy nebrala, bohatě akustická „Dál se ptej“ („Far Far Away“ – Slade) už spolehlivě baví silnou melodií a celkově zdařilým Arakainovským zpracováním, které propojuje old-school s moderní rockovou tváří. „Chameleon“, neboli „Breaking The Law“ od Judas Priest, patří mezi nejprofláklejší kusy rockové historie, v podání Pražáků je alespoň sympaticky zrychlený, tupě vystavěný refrén této písně mě ale zkrátka nikdy bavit nebude. „Derniera“ („The Railroad“ – Grand Funk Railroad) znamená baladický dovětek díla, nikterak působivý, ale pokud to Jirkovi Urbanovi udělalo radost (neboť jde o jeho volbu), pak nemůžu mít nejmenších námitek. Albu „Legendy“ byla vyčítána krátká stopáž, což na druhou stranu ideálně reflektuje sympatie, kterými posluchači nahrávku zahrnuli (nicméně je pravda, že pokud jste dílo vlastnili na kazetě, mohli jste po spuštění MC u přehrávače rovnou zůstat, protože sotva deska začala hrát, už bylo nutné obracet strany).

Úspěch této studiovky přesto úplně nevyrovnal rozeklanou náladu uvnitř kapely, i když k jistému usmíření došlo prostřednictvím turné „Legendy“, na kterém byly dokonce hrány tři kousky z veleúspěšného Brichtova debutu „Růže pro Algernon“. Atmosféra ale evidentně pořád nebyla ideální, což se mělo citelně projevit na následující řadovce „S.O.S“.

Pagan             

Hned na úvod se musím přiznat, že nejsem zrovna příznivcem česky zpívaných předělávek zahraničních interpretů a obzvlášť v případech, kde se obsah české verze textu od té původní výrazně liší. Nicméně nahrávka „Legendy“ ve své době význam měla a věřím, že se mezi tuzemskými příznivci našli i tací, kteří díky ní objevili skutečné mistry světové hudební scény. Vždyť Arakain sáhl po dílech těch největších rockových titánů, kteří psali historii. Snad jediná skladba, bez které bych se na desce obešel, je závěrečná „Derniera (Zbývá už jen mávnout)“, což zřejmě pramení z toho, že americkým hard rockerům Grand Funk Railroad jsem na chuť nikdy nepřišel.

Jak už to u podobných projektů chodí, i zde najdeme skladby, které se moc nevzdalují od originálu a pak ty, které si pražská pětice pěkně upravila k obrazu svému. Do té druhé kategorie bych zařadil hned úvodní „Karambol“, který díky metalově hutnému kytarovému riffu (který přece jen v tom o téměř čtvrt století starším originále není tak výrazný) má neskutečnou šťávu. Největší změnou však prošla beatlesovská klasika „Eleanor Rigby“. Z téhle původně smutné balady udělal Arakain pořádný heavy metalový nářez, přičemž dokázal zachovat její krásnou melodii i její vnitřní melancholii. U ostatních skladeb, až na ostřejší zvuk kytar, k žádné větší odchylce od původní verze nedojde.

Díla zde interpretovaných umělců už dávno prověřil čas, provedení od tak špičkových muzikantů jako jsou pánové z Arakianu nemůžu být jiné než výborné a české texty v tomto případě komentovat ani známkovat nechci… takže nechávám bez bodového ohodnocení.

Moloch -/10

www.arakain.eu

YouTube ukázka - Slečna závist

Seznam skladeb:
1. Karambol (Deep Purple cover)
2. Eleanor Rigby (The Beatles cover)
3. Hymna zoufalců (Led Zeppelin cover)
4. Slečna závist (Uriah Heep cover)
5. Sněžná slepota (Black Sabbath cover)
6. Dál dál se ptej (Slade cover)
7. Chameleon (Judas Priest cover)
8. Derniera (Zbývá už jen mávnout) (Grand Funk Railroad cover)

Sestava:
Aleš Brichta - zpěv
Jirka Urban - kytara
Mirek Mach - kytara
Zdeněk Kub - baskytara
Marek Žežulka - bicí

Rok vydání: 1995
Čas: 27:40
Produkce: Arakain
Label: Popron Music
Země: Česká republika
Žánr: heavy metal/hard rock

Diskografie:
1990 - Thrash The Trash
1991 - Schizofrenie
1992 - Black Jack
1993 - Salto Mortale
1994 - Thrash!
1995 - Legendy
1996 - S.O.S
1998 - Apage Satanas
1999 - Farao
2001 - Forrest Gump
2002 - Archeology
2003 - Metalmorfoza
2005 - Warning!
2006 - Labyrint
2009 - Restart
2011 - Homo Sapiens..?
2014 - Adrenalinum
2016 - Arakadabra
2019 - Jekyll & Hyde

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 19.09.2019
Přečteno: 1065x




počet příspěvků: 20

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Poněkud hysterický Luky......opět...21. 09. 2019 12:16 Kolík
Mně se Legendy...20. 09. 2019 16:40 Rody
To je dobrá...20. 09. 2019 14:01 V.
19 let, ať...20. 09. 2019 13:46 Starej metálista
Luky, mýlíš se,...20. 09. 2019 13:42 Starej metálista


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1885 sekund.