ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




EXCALION - Emotions

O tom, že osazenstvo finských Excalion umí nahrát dobré powermetalové skladby, není pochyb. Autoři mají zároveň daleko k nějaké podbízivosti, a tak je tvorba této kapely vhodná i pro progresivněji naložené posluchače. Zdá se však, že studnice nápadů není až tak velkorysá, jak se na základě předešlých počinů mohlo jevit. Rok 2019 totiž zastihl Finy v nijak zábavném rozpoložení, přičemž se tak paradoxně stalo na albu, jehož název nese honosný titul "Emoce".

Popravdě řečeno mi není vůbec jasné, proč se hudebníci pro tohle slovo rozhodli. Původně jsem si myslel, že se pánové pustili do odkrývání niterných pochodů, čemuž podřídili i aktuální hudební proudy. Ale kdepak, žádná intimní zpověď se zde neodehrává a ani žánrově se neodkláníme od předešlých nahrávek, takže to vypadá, že Finové chtějí jenom lacině lákat na atraktivní titul (případně motiv na přebalu, který se každopádně povedl), aniž by jej však dokázali podepřít podobně přitažlivým skladatelským obsahem.

Víc emocí každopádně prožívám, když si objednávám pizzu, nežli při poslechu tohoto díla, proto bude lepší nechat inkriminované slovo nadobro stranou a soustředit se na hudbu z tradičního úhlu pohledu. Refrén úvodní skladby "Trust" hned příjemně zajiskří, jinak se ale chytlavost ztrácí pod syntetickými nánosy či rádoby progresivně zasekávanými riffy. Navazující "Sunshine Path" ještě prohloubí dnes tolik moderní přátelství s osmdesátkovými klávesami, zklidněné sloky už mají k uvěřitelnosti blíž, celkově ale zase nemůžeme mluvit o tvůrčím vítězství. A tak to jde píseň za písní, až do konce padesátiminutového alba.

Je pravda, že náladu nejednou pozvedne líbivá melodická linka, nejvíce však pohříchu při silné asociaci s krajany Stratovarius ("The Mercy Racers"), případně - v písni "The Golden Horde" - za využití pianového motivu ze skladby "To Mega Therion" (Therion). Nová deska Finů působí jako výkon zaměstnance u závodní linky. Práce je splněna, zásadní závady nejsou přítomny, o nějakém inovativním a energií nabitém přístupu (neboli prémiích) ale nemůže být ani řeč.

Petr Štěpnička             


www.excalion.com

YouTube ukázka - Sunshine Path

Seznam skladeb:
1. Trust
2. Sunshine Path
3. Lost Control
4. Solitude
5. Nightmariner
6. The Golden Horde
7. I Left My Heart at Home
8. The Mercy Racers
9. Callsigns
10. Deep Water (bonus)

Sestava:
Marcus Lång - zpěv
Aleksi Hirvonen - kytara
Onni Hirvonen - baskytara
Jarmo "Jappe" Myllyvirta - klávesy
Henri Pirkkalainen - bicí

Rok vydání: 2019
Čas: 52:33
Mix a mastering: Simone Mularoni
Label: Scarlet Records
Země: Finsko
Žánr: melodický power-prog metal

Diskografie:
2005 – Primal Exhale
2007 – Waterlines
2010 – High Time
2017 - Dream Alive
2019 - Emotions

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 13.09.2019
Přečteno: 1985x




počet příspěvků: 7

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Příjemný power...10. 01. 2020 7:58 htaedas
Dnesjsem konečně CD...1. 10. 2019 17:06 b.wolf
Skvělá deska -...30. 09. 2019 19:24 beA
6/10? Ani náhodou,...26. 09. 2019 21:39 vn
htaedas;tak je určitě...16. 09. 2019 20:35 b.wolf


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1062 sekund.