ACID REIGN - The Age Of Entitlement
Letošní dění na thrashové scéně přineslo několik velkých návratů, fandové se po dlouhých letech dočkali plnohodnotných studiovek od Amíků Sacred Reich, Britů Xentrix i jejich krajanů Acid Reign, kteří novou fošnu spáchali po téměř třicetileté pauze, jež uplynula od vydání předešlé řadovky "Obnoxious". V sestavě této kapely už mnoho pamětníků není, zbyl pouze jediný člen, a to zpěvák Howard "H" Smith, ostatní se seskupili při čtyři roky starém reunionu. Deska "The Age Of Entitlement" je slušným stylovým příspěvkem, jehož obsah kombinuje old-school s trochou moderny a groovu, zároveň však přichází do velmi plodné thrashové etapy, ve které si každé dílo musí své místo na slunci poctivě vybojovat. Hodně radosti z tohoto alba by mohli mít kupříkladu příznivci Anthrax, jejichž produkci se Acid Reign velmi přibližuje, nejen hudebně, ale i stylem Smithova zpěvu. Říznou technickou riffáž střídají groovy přechody, tempa se variabilně míchají, nechybí melodické vyhrávky a nadupané rytmické výplachy (např. zběsilé sólo v "My Peace Of Hell" nebo vydatné punkové šlehy "Ripped Apart" a "Blood Makes Noise", což je důvtipný coversong od Suzanne Vega). Album si drží standardní kvalitativní koeficient, kdy žádná ze skladeb nepropadá, i když také nijak zvlášť nevyčnívá. Výhodou je plný zvuk, jenž profiluje Brity jako moderní kapelu, která v souboji s bezpočtem žánrových konkurentů naprosto v pohodě obstála.
7/10
YouTube ukázka - The New Low
MADHOUR - Hotel Hell
Italové Madhour přinášejí nečekaně zábavnou hudební směsici, ve které vyniká střídání melodických a growlingových vokálů, avšak nikoli v nějakém moderně tendenčním stylu, ale v příjemné heavy-thrash-deathové fúzi. O zpěv se stará ďáblice Francesca Tosi, obě hlasové polohy jí jdou výtečně, musí se však za mikrofonem pořádně ohánět, neboť v písních občas probíhají urputné "dialogy" s hbitým přepínacím kmitočtem. Skladby každopádně inklinují k melodickému vyznění, což ve spojitosti s growlingem znamená přitažlivou schizofrenní nadílku. Tento tvůrčí postup sice postupem hrací doby malinko ztrácí na síle, rozumná stopáž však nedovolí zásadní rozbití hudebního porcelánu. Největší pozornost udržuje krom dynamických vokálních proměn zmíněné melodické pnutí, které písně dopuje hravou a svěží energií. Parta Madhour by možná zatím neutáhla pozici koncertního headlinera, jako případná předkapela je ale naopak zcela vyhovující a ideální pro rozpumpování metalu chtivého publika.
6,5/10
YouTube ukázka - Drink from Your Skull
MUNICIPAL WASTE - The Last Rager
Crossover-thrashoví kingové Municipal Waste se připomínají kraťasem "The Last Rager". Na ten již v létě lákal návštěvníky koncertů song "Wave Of Death", který dává sympaticky přednost instrumentaci před Forestovým zpěvem. Nic proti němu, nicméně brzké vokální vstupy umocňují splývavost některých skladeb, jimž by přitom často prospělo delší kytarové nadechnutí. Takový pocit se nicméně týká regulérních studiovek a nestíhá tolik propuknout na časově krotké ploše, i proto aktuální EP hýří konstantní energií, která jde ruku v ruce se skladatelským potenciálem. Americká pětice to hrne jako na začátku kariéry a spolehlivě dokazuje, že patří na vrchol subžánrové hierarchie, překvapivým pozitivem se navíc stává - na poměry kapely i stylu - delší stopáž songů, z nichž ten závěrečný má dokonce přes tři minuty. A to jde zase k duhu souvislejším tvůrčím příběhům, kdy si autoři užívají více prostoru a příjemně budovaným crossoverovým napětím dostávají posluchače do správného varu. Tohle EP je jako instantní bublina hudební energie, která spuštěním exploduje přímo do vaší tváře a ještě vás donutí ke spokojenému šklebu.
8,5/10
YouTube ukázka - Wave Of Death
|
