Na první prosincový víkend přichystali InnerSphere další pokračování vloni odstartovaného Feast Of Deceased, tentokrát pojatého jako dvojkoncert v Praze a Plzni. Společnost jim budou již potvrzení rakousko-němečtí hc-doom deathaři UGF (náhrada za místo původně ohlášené Darkfall bude brzy oznámena). Frontman Innersphere Míra Litomerický vyzpovídal leadera UGF Rolanda Kösslera, takže dříve, než vyrazíte na Feast Of Deceased, můžete načerpat z jejich tábora.
Jak bys popsal kapelu UGF? Co přesně hrajete a co je pro vás typické?
Jsme týpci z masa a kostí a rádi děláme rámus. Potkali jsme se náhodou v průběhu minulých let a žijeme od sebe pěkně daleko. Každopádně děláme netradiční styl hudby, jen málo lidí sdílí takový druh hudebního pozadí, jako máme my. To nám dovoluje dělat věci tak, abyste si tuto míchanici stylů mohli užívat, toho se držíme a čepel naší sekery brousíme dál.
Kombinujete dohromady neobvyklým způsobem různé subžánry jako hard core, doom, death metal,… Měl jsem možnost vás vidět živě a musím říci, že to pohromadě skvěle funguje. Jak jste docílili tohoto výsledku, máš na to nějaký trik?
Máš pravdu, ani já sám si nedokážu vybavit příliš mnoho kapel s podobným stylem. Pro mě osobně je psaní v tomto stylu přirozené, protože se cítím (a každý v kapele taky) doma v mnoha subžánrech metalu. Nedokáži říct, který styl preferuji. Je to death metal? Asi ano. Ale také devadesátkový hard core… a stejně tak si užívám i klasický doom nebo osmdesátkový thrash metal. Když chytnu kytaru jamuji, tak fragmenty všech těchto stylů tak nějak zapadají do sebe. Když přijde na UGF, snažíme se držet hudbu tvrdou, s groovem, agresivní, silnou a valivou. Soustředíme se více na tyto elementy než na rychlost a přetechnizovanost. A přesto najdeš momenty s blast beaty na bicí, nepravidelné struktury riffů a shredy. Nicméně to je spíše koření k převažující většině těžkých a drtivých riffů.
V loňském roce jste oslavili dvacáté výročí svého vzniku. Prozraď něco o historii vší kapely, jaké jsi s ní prožil nejsilnější momenty?
Nejsme nic víc než kapela, která si užívá hlavně sama sebe. Měli jsme časy, kdy jsme byli méně aktivní, i časy, kdy jsme byli na roztrhání. Nejsilnější momenty pro nás byly a jsou, když se napojíme na pravé fanatiky tvrdé muziky – potkáváme spoustu kapel, se kterými skvěle vycházíme nebo se na koncertech setkáme s lidmi, kteří sotva popadají dech, jak si te koncert užili. Užíváme si jak na pódiu, tak mimo něj s lidmi skrze hudbu, která nás identifikuje. Zmínit musím také nahrávání alb nebo EP, koncerty v malých klubech, ale i na velkých festivalech, kde jsme měli tu čest zahrát, předskakovali jsme kapelám, které jsme od mládí milovali, je super být obklopen lidmi ze skvělých kapel.
Relativně nedávno vyšlo EP „Phlegma Sema“, které je celé k poslechu na Youtube a zní fakt dobře. Co bys nám řekl k této nahrávce?
Toto EP je ještě zatěžkanější než předchozí deska „Asebia Ataraxis“. Skladby jsou naplněny frustrací z okolností našeho bytí, naší existence. Deska je méně melodická a melancholická než poslední album, převažuje střední až pomalé tempo. To je zapříčiněno faktem, že EP nenabízí dostatek hracího času na pokrytí širšího rozptylu materiálu, bez toho, abychom obětovali určitou návaznost. Zaměřili jsme se více na drtivý přístup čistě pro tyto čtyři songy. Každopádně máme již napsáno několik věcí na další album, které bude obsahovat jeden nebo dva melancholické kousky s odlišným přístupem. Necítili jsme jako správné je dát na toto EP – zaslouží si jít vlastní cestou, být vypuštěny plnou parou a brutálně.
Co bys nám řekl celé k diskografii? Máte v rámci ní nějaká témata společná?
Máme celkem dvě alba a tři EP. Společná témata jsou nejčastěji polická, ale snažíme se to brát z obecnějšího úhlu pohledu. Rád píši texty spíše o nápadech a rozjímám na nimi víc než nad určitými událostmi. Také najdeš texty o pocitech jako je bezmoc, selhání, frustrace, některé se ohlížejí za životem jako takovým, jsou o hledání smyslu života, další jsou zase o naštvání a nespravedlnosti obecně.
Jak se vám hraje v České republice? Jaké celkově máte pocity a zpětnou vazbu od lidí?
Ačkoliv to zní jako klišé a klasický obchodní výkřik, milujeme mentalitu vašich lidí, pohostinnost, máte pěkná města, skvělé fanoušky a v neposlední řadě máte nejlepší pivo na světě. Nemůžeme se dočkat, až se vrátíme. Doražte na koncert s namasírovaným krkem a koukejte mít pořádnou žízeň!
|
