Pro milovníky severského metalu nebude jméno Tuomas Saukkonen neznámé. Tenhle chlápek má prsty v mnoha kapelách a projektech, z nichž je v současnosti nejpopulárnější asi Wolfheart, nezanedbatelný význam měli i dneš už neexistující (nebo prozatím spící) Before The Dawn a Black Sun Aeon. Tato uskupení se věnovala převážně melodickému death metalu s více či méně prvky gotiky nebo doomu. Nyní Saukkonen přichází s nahrávkou pod hlavičkou Dawn Of Solace s níž vydal před čtrnácti lety desku „The Darkness“ a poté její činnost, zřejmě v důsledku jiných zájmů, utlumil.
Druhá řadovka Dawn Of Solace se jmenuje „Waves“ a Saukkonen se na ní drží toho, co mu jde nejlépe, tedy melodické hudby s pořádnou dávkou melancholie. Hned úvodní pecka „Lead Wings“ to jen potvrzuje. Svižná skladba je hudebně hodně blízko melodickému death metalu finské školy, jen si vystačí bez growlingu. Skladba je zcela v režii zpěváka Mikko Heikilly. Jeho krásný hlas dokáže okamžitě strhnout.
"Ashes" prozradí, že oproti jiným Saukkonenovým kapelám jsou Dawn Of Solace o něco jemnější. Tempo je pomalé (doom metal tu hraje první housle) a riffy zádumčivé. Atmosféra by mohla být klidně soundtrackem k zimě. Píseň mohutně nakopne epické kytarové sólo v její druhé polovině. A další skladby pokračují ve stejném duchu, což je trochu škoda, protože jsou procítěné, v refrénech i poměrně hitové, ale nemají moc čím překvapit.
O to se snaží „Tuli“. Ta představuje pořádnou změnu. Skoro polovina stopáže je ryze instrumentální. Nelze si nevšimnout podladěné kytary a tím pádem větší hřmotnosti muziky. Když se začne zpívat, zjistíte, že kapela přehodila výhybku z angličtiny na finštinu. Svým growlem do skladby přispěje sám Tuomas Saukkanen. Je to jedna z těch skladeb, kvůli kterým se vyplatí tuhle desku vyzkoušet. V „Choice“ si zahostuje Saukkanenův starý známý Eikind (Winds, Before The Dawn), který si zazpíval už na debutu Dawn Of Solace. Tahle skladba nabídne velice výrazné melodie a patří k tomu nejlepšímu na albu. Závěr desky patří baladě „Ghost“, v níž se potkává jen klavír a Mikkův hlas. Povedená záležitost, která připomíná podobné závěry alb, jaké mívali Crematory (např. „Perils Of The Wind“).
„Waves“ je další povedenou deskou z dílny Tuomase Saukkonena. Většinu času se nese na vlnách jemnějšího doom metalu a jen občas zrychlí směrem k melo-death metalu. Výsledkem je emotivní hudba s „velkými“ melodiemi. K vyššímu bodovému ohodnocení však chybí větší variabilita nahrávky. Deska je po většinu času zkrátka dost předvídatelná. Více „překvapení“ v duchu skladby „Tuli“ či svižnější pasáží jako v úvodní „Lead Wings“ by bylo vítaných. Album se dobře poslouchá, ale ze sedačky nevyhodí, nicméně k pohodovému uvelebení a popíjení kávy se hodí výborně.
|
