Pouhé dva roky po sólovém debutu "Evil Deluxe" přichází švédský zpěvák s dalším počinem. Koncept díla je poněkud překvapivý, když se zabývá doposud nevyjasněnou vraždou premiéra Olofa Palmeho, ke které došlo před více než třiceti lety. Johansson dané téma pět let studoval a album "The Great Conspiracy" budiž tedy jeho příspěvkem do diskuze. Tím je nicméně výčet překvapivých informací souvisejících s nahrávkou vyčerpán, neboť hudebně se žádný zvrat nekoná a vše kráčí ve šlépějích víceméně typických pro tohoto Švéda, jehož hlas je specifický a ihned rozpoznatelný.
V reálu to znamená kombinaci heavy a power metalu, kterého je tentokrát opravdu hodně a navíc je - navzdory tématu - silně pozitivní. Za dvoukopákový pohon a celkový náboj otvíráku "The Agitator" by se nemusela stydět ani kapela typu Freedom Call, hlavní melodický motiv okouzluje v refrénu a definitivně strhává v sólové části, jejíž rozjuchanost by se dala v dobrém glosovat jako Alkehol na poweru. Ani navazující kus "One Night At The Cinema" neuhne z nastoleného tempa a hlavně kvality, speedmetalový refrén zdobí na albu velmi často využívané vícehlasy, oslavný tón písně pak ještě umocní klasický úryvek vklíněný do sólového partu. Ve skladbě "The Baseball League" se po hymnickém nájezdu rozburácí typicky Johanssonovský marš a kompoziční hravost zdobí také další pochodovku "Freakshow Superstar", jakkoli je zároveň možné rozpoznat nepůvodní skladatelské prvky, což ostatně není u Johanssona úplně ojedinělá záležitost (za to tentokrát jistá bodová penalizace).
Po úvodních dvou kompozicích příchází čas na třetí vrchol v podobě songu "March Of The Tin Foil Hats". Nejchytlavější středobod tvoří optimisticky nakažlivý chorus, za hřích ovšem stojí i následné zrychlení, ve kterém píseň přes další výtečný sólo motiv dozávodí až do svého závěru. Na temnější strunu zabrnká "Prime Evil", i zde však uvnitř songu dojde na hravou dynamizaci. Johansson tentokrát prostě nechce být přehnaně dramatický, což definitivně potvrdí titulka, která navzdory naléhavému varhannímu entrée či ostrým kytarám překypuje svižnou a energickou hrou. Nevím, jestli nový Švédův počin, se kterým mu vypomohli spoluhráči z Lion´s Share nebo syn Fredrik, někoho přiměje prostudovat kauzu zavražděného premiéra (pravděpodobně nikoli), je ale celkem zřejmé, že minimálně k hudebnímu zkoumání by měl přistoupit každý fanoušek melodického power-heavy metalu.
|
