Je dobře, že i post industriální a EBM hvězdy o sobě dávají občas vědět v této podivné době prosycené virem. V roce 2019 potěšilo comebackové album anglických Test Department nebo nabroušených skopčáků KMFDM, v tom loňském se o své temné vize podělili s posluchači např. španělští Esplendor Geometrico nebo belgický one man projekt Dive. Zdarma poskytli nahrávku amíci Nine Inch Nails a s vlastními covery se připomněli i slovinští Laibach. Na letošní rok si připravili novou kolekci i elektroničtí vizionáři z Kanady, ikoničtí Front Line Assembly, kteří letos slaví třicáté páté výročí existence.
Tento spolek založil po odchodu z legendárních elekrotroteroristů Skinny Puppy zpěvák a klávesák Bill Leeb, ke kterému se později připojil hráč na syntenzátory Rhys Fulber. Tato dvojka se stala vyjma několika pauz páteří tohoto souboru a spolu natočila i většinu ze svých sedmnácti alb. Nejlepší alba ukázali Front Line Assembly světu na počátku devadesátých let – třeba přístupnější a melodičtější "Tactical Neural Implant" nebo drsnější "Hard Wired" s metalovými samply kytar Dewina Townsenda. Tehdy metalové prvky prostupovaly aranžemi FLA a naopak, elektronické výboje se rozpouštěly v tvorbě mnohých metalických kovotepců, např. u Fear Factory, se kterými Rhys spolupracoval na jejich nejlepších albech.
Členové Front Line Assembly během těch dlouhých let zůstali velmi aktivní, byli součástí mnoha desítek projektů, točili i písně k PC hrám. Každá nová deska zněla poněkud odlišně, tu více elektronicky, tu ozvláštněná metalickými samply, taneční elektronikou, nebo dub stepem - podle toho, jestli se zúčastnil Rhys, či nikoliv. Společné desky byly zárukou důmyslněji propracovaných kompozic s temnějším a rockovějším vyzněním. Proto zprávy z tábora kapely, naznačující, že na nových skladbách oproti předešlým nahrávkám pracují jen Leeb s Fulberem, vzbudily velká očekávání.
V lednu letošního roku kapela představila své sedmnácté řadové album „Mechanical Soul“. Stylově se album rozvinulo různými směry. Základem je čtveřice písní, zařazených ve volně vymezeném stylu EBM. Hned po odmávnutí šachovnicového praporku navozují v „Purge“ ledově chladné klávesy retro náladu z industriálního klubu počátků devadesátek, podobně jako v aranžérsky prokreslenější „Rubber Tube Gag“. V „Alone“ zase Bill mistrně pracuje s různými polohami svého zkresleného hlasu, v „Komm, Stirbt Mit Mir“ oprášil svůj rodný jazyk a zhmotňuje v textu své obavy z vývoje současné pandemie. Techno industriální polohu zastupují pochodové „Unknown“, jasný adept na alternativní taneční hit „Glass and Leather“ a remix songu „Hatevol“ z předchozího alba Wake up The Coma, o který se postaral producent a DJ Bryan Black. Oblékl jej do energičtějšího kabátku, doplněného agresivním tepajícím beatem a ti trpělivější na jejím konci po několika sekundách ticha objeví ukrytý tajný bonus.
Kapela po albu rozložila i čtyři pomalé, hypnotické, až halucinogenní songy. „New World“ - depresivní záležitost, která pomocí skomírajících elektronických ruchů navozuje pocit kolapsu zdrojů energie všech použitých zařízení. Podobně dystopicky se tváří i „Stifle“ na které hostuje na oplátku za pomoc na novém počinu Fear Factory“ sám veliký Dino Cazares. Tak nelidsky chladně znějící kytarové záseky jste v životě neslyšeli. Hodně temná záležitost, původně určená pro PC hru Cyberpunk 2077. „Barbarians“ je postavena na torzu skladby „Future Fail“ z FLA alba „Articifial Soldier“, další host Jean Luc De Meyer z Front 242 v několikrát zpomaleném rytmu dává vyniknout melodickému nápěvku, který v původní verzi poněkud zapadl. Elektroindustriální „Time Lapse“ se zvukově vrací nejen do období alb "Hard Wired", ale i někam před startovní čáru až ke Skinny Puppy….
Front Line Assembly se vrátili někam do půle devadesátých let a vyprodukovali temné a mnohovrstevnaté album, které je dokonalým soundtrackem k jakémukoliv dnešnímu zpravodajství. FLA je legenda, jsou to takoví AC/DC elektronické muziky, jejich desky by povrchní posluchač mohl označit za podobné si jako vejce vejci, zasvěcenější však rozdíly nemají problém identifikovat. Songy na albu „Mechanical Soul“ jsou devadesátkovým deja vu s velmi povedeným dynamickým zvukem a občasným pomrknutím až někam do minulosti ke Skinny Puppy. Jedna z kapel, co se dokáže prodrat do tanečních hitparád a zároveň nenechá chladným ani drsného metalistu. Tento fakt legitimizuje i zařazení FLA do setlistu festivalu Brutal Assault v letošním roce. Pokud se zúčastníte, nenechte si je ujít, letošní „Mechanical Soul“ je jednou z jejich nejrozmanitějších a nejpovedenějších desek.
|
