Pokud ve vašem životě nadejde den, kdy vedle Helloween a Primal Fear zatoužíte poznat od našich německých sousedů nějakou další kapelu, která by vám současně rozšířila hudební obzory, neuděláte chybu, pokud sáhnete po hannoverském souboru The Hirsch Effekt. Kapela vznikla před třinácti lety a přemýšlíte-li, o jaký jelení efekt se jedná, nechte si poradit od nějaké chytré webové stránky. Pojmenování souboru odkazuje na německou lékařku Rahel Hirsch, která jako první objevila systém propustnosti tenkého střeva a již tento prapodivný název souboru může jemně naznačit, že o žádnou tuctovou záležitost nepůjde..
Kapelu založili v roce 2008 studenti hannoverské hudební univerzity, zpěvák a kytarista Nils Wittrock spolu s bubeníkem Philippem Wendem a baskytaristou Iljou Lappinem. Když po dvou letech předložili tito muzikanti k posouzení svoji prvotinu „Holon : Hiberno“, nestačili se fandové nekonvenční muziky divit. V drážkách desky objevili bravurně technicky zahranou směsku post rocku, komerčního screamu s typicky hysterickým projevem zpěváka a progresivního rocku. Pokud se do této muziky zaposloucháte, možná objevíte pod povrchem i postupy současné vážné muziky a math rocku. Je to šílená směska nesourodých stylů? Ano, ale osvěživá! Toto koncepční album nazpívané v rodném jazyce protagonistů bylo nahráno společně s komorním orchestrem a pozitivně zaskočilo většinu recenzentů. Posluchači, kteří přišli do styku s podobnou muzikou – např. s Dillinger Escape Plan, Thank You Scientist a naředili je třeba s Bring Me The Horizon, museli být zcela jistě nadšeni.
Jakousi první vývojovou etapu The Hirsch Effekt uzavřeli dokončením holónské trilogie alby "Anamnesis" a "Agnosie", kde postupně pilovali svůj výraz k větší agresivitě i rafinovanějším postupům. Nikdy však nezapomněli materiál proložit jemnějšími pasážemi, nebo celými písněmi na piano či akustickou kytarou. U dalšího alba "Eskapist" překvapila kapela vydáním alternativní instrumentální verze, kde se fandové mohli plně soustředit na hráčskou ekvililibristiku jednotlivých členů. Na zatím posledním albu "Kollaps" byla o kapánek zvýrazněna progresivně rocková ingredience jejich muziky.
Nové EP „Gregaer“, které bylo vydáno koncem letošního února, vzniklo v pandemickém období, které nepřeje živému vystupování. V této pro hudebníky nelehké době se rozhodla kapela oslovit své fandy v crowfundingové kampani, aby pomohli zafinancovat studiovou nahrávku a vhodné muzikanty pro ztvárnění několika kousků se symfonickým orchestrem. Když na účtu přistála patřičná suma, byly zvoleny tři vhodné songy (dva z posledního alba "Kollaps" a jeden z předchozího "Eskapist"), které byly doplněny zbrusu novou skladbou „Gregaer“. O nové aranže se postaral student Vysoké hudební školy v Lipsku Anthony Williams a písně byly nahrány v dortmundském studiu společně se sedmnácti mladými muzikanty, kteří se zaměřují reprodukci vážné muziky.
Transkripce úvodní „Natans“ se povedla snad nejlépe. Vedle rozvernější melodické linky, které v nové aranži zní lehce „najazzle“, se orchestr ani doprovodné sbory v celkovém soundu nikterak neztrácí a dravě se zapojují do výsledného plně dynamického tvaru. „Domstol“ obsahuje dvě hardcorové pasáže, krom decentněji pojatého zpěvu a částečnému celkového zjemnění s doprovodem klavíru se od originálu moc neliší. „Kollaps“ ve zpěvu a částečně muzikou připomíná amíky Extra Life, především jejich frontmana Charlieho Lookera, který si v podobném stylu muziky rovněž libuje, podobné je odlišné i církevní ladění zpěvu. Krom jemněji vedeného zpěvu se rovněž drží originálu a orchestrální složka poněkud splývá s rockovou. Od závěrečné „Gregaer“ mnozí očekávali více. Jako jediná nemusela oblékat nový kabátek, naopak mohla v kompozici neomezeně roztáhnout svá křídla. Nikterak však nepřekračuje hranice předešlých skladeb. K písni vznikl i výtvarně zajímavý klip, který v podobenství dvou šachových hráčů a zpěváků kapely postavených proti sobě poukazuje na názorové rozpolcení dnešní německé společnosti.
Pokud budeme toto EP brát jako vstupenku do světa zajímavé avantgardně prog metalové kapely, tak je to velmi povedený krok. Posluchače seznámí v poněkud umělečtějším pojetí s tvorbou Hirsch Effekt, ti dlouholetí dostanou dárek v podobě několika částečně odlišných verzí již naposlouchaných písní s velmi vyšlechtěným a dynamickým zvukem. Od kapely, která je známá nabouráváním hranic stylů však mohlo přijít odvážnější zpracování. Vhodným příkladem by mohlo být připravované LP staršího materiálu v úpravě pro klavír, na které se fandové kapely mohou těšit v dohledné době.
|
