Po vydání alba „Deviant“ kapela vyrazila na promo turné se spřízněnými Static-X. Prodeje desky v USA byly poloviční oproti předchozímu albu, což bylo vzhledem k vynaloženému úsilí firmy MCA (producent, klipy) frustrující. Proto si museli PSI hledat nového zaměstnavatele. Stala se jím nezávislá firma Sanctuary, která založila pravě v té době dceřinou značku Manyard, na které začala vydávat podobná kapely, mezi prvními byli Ministry, Gravity Kills a právě Pitchshifter.
Kapela se distancovala od údajně přespříliš průzračného zvuku alba „Deviant“, při tvorbě nového materiálu oslovila producenta alba „www.pitchshifter.com“ Gene Hackmana. Spolupráce byla potvrzena a nový materiál byl prezentován formou dvou singlů „Shutdown“ a „Eight Days“. Z nich se dalo odvodit směrování nového alba – stavbou a strukturou se v podstatě písně nelišily, nu metal/alternative/ punkové vlivy byly jen zabaleny do nového tvaru. Zvuk kytar byl hutnější a masivnější, přibylo mnoho různých elektronických, až industriálně znějících samplů a částečně se navrátily naprogramované smyčky bicího automatu.
Zároveň se v tomto zahuštěném zvuku ztratily invenční vyhrávky Jima Daviese, které byly ukryty (k jeho velké nelibosti) pod těžkými metalickými riffy a nánosy elektronických ruchů. Fanoušek Shifterů to neměl jednoduché, muzikanti vizuálně vypadali jako neo punkové hvězdy, na obalu uváděná tempa skladeb odkazovala na elektronické spolky, nový klip z industriálního prostředí evokoval spíše jejich ranou tvorbu a hudebně přitom akcentoval více nu metalové prvky.
Zajímavostí alba je kompaktnost a podoba jednotlivých skladeb. Zatímco u předešlých alb nebyl problém odlišit kvalitní písně od těch méně povedených, na tomto albu tomu tak není, všechny zní velmi podobně a na místa dvou výše zmiňovaných singlů by se dalo libovolně dosadit dalších deset jiných. Z toho lze vyvodit jen dva závěry – buď je to deska přímo geniální, nebo naopak naprosto průměrná a splývající. V tomto případě bude blíže pravdě druhá varianta – rozpoznatelný rukopis J.S.Claydena a J. Daviese je utopen v mnoha již dříve slyšených postupech úspěšnějších Deftones, NIN a podobných souborů. Ne že by se na ostatních deskách tento přístup nedal vypozorovat v určité míře také, ale kapela vždy přimíchala i dost svých nápadů. Tentokrát jich bylo hodně málo…..V rámci nu metalového žánru už bylo pole vykolíkováno US spolky, které mezi sebe hochy z Nottinghamu nepustily…..
Kapela se v roce 2003 rozpadla, Jim Davies se vrátil do Prodigy a ostatní se rozprchli vstříc novým sólo projektům. J.S. Clayden založil v roce 2003 firmu PSI Records, u které vydal posmrtné DVD Shifterů, různé bootlegy a singly. O návrat se kapela pokusila několikrát. V roce 2006 vydala nezáživný singl „None For All And All For One“ a odehrála několik koncertů . V roce 2018 uspořádala mini turné a během minulého roku vydala EP „EFKD“ s hosty z Clawfinger a Static X. Došlo i na znovunatočení songu „Un-United Kingdom (Brexit Edition)“ 2020 s aktualizovaným textem, kde si zapěl mj. i Burston C.Bell z Fear Factory. J.S. Clayden dál neúnavně na Facebooku kapely propaguje a prodává starší alba a různé bootlegy, bojuje s Earache o zpřístupnění svých nahrávek na streamovací služby a slibovaná deska je zatím v nedohlednu….
|
