Rok 2013 přinesl jubilejní desátou řadovou desku Dark Tranquillity. Dostala název „Construct“ a obsahovala deset skladeb. Nahrávku otevírá velice temná „For Broken Words“, která střídá klidnější pasáže s drsnými. Jsou to klasičtí Dark Tranquillity, jen trochu pomalejší a atmosféra je velice nevlídná. Skvěle působí detaily jako krásně využité spojení klavíru a kláves.
„The Science Of Noise“ působí variabilně díky změnám tempa, perfektně kombinuje divokost a melodie. Zaujmou především vynikající kytarové harmonie a sóla. Lehce doomová balada „Uniformity“. s pomalou rytmikou a silně melancholickou náladou vyvrcholí v nádherném refrénu, Mikael využivá svého čistého zpěvu, skladba zapůsobí na emoce i tklivými kytarami. V roli „drtičky“ přichází nejrychlejší věc alba, nářezovka „Apatethic“. Výbušný refrén se zaryje do hlavy a kytary řežou jak v dobách minulých.
„What Only You Know“ kapelu přibližuje ke gothic metalu, což není u těchto Švédů nic nového. Naopak lehce překvapí silný a pro kapelu výjimečný groove metalový riff v „Endtime Hearts“.
„State Of Trust“ trochu zní jako kombinace gotiky, Depeche Mode a melodického death metalu. Mikael střídá melodický zpěv s growlem, ale činí to tak, že v každé sloce je pořadí trochu jiné. Souvislost s Depeche Mode vychází kromě Mikaelova hlasu najevo i z kláves, které zní velice podobně se synth-popovou legendou, tvrdé pasáže jsou proto nesmírně výrazné. Skladba je dynamická a na albu nejvýraznější na albu. Závěr desky se prostřednictvím smutné, ale nakopávací „Weight Of The End“ nebo gothic/doomové „None Becoming“ nese v melancholickém duchu.
„Construct“ zní trochu jako sázka na jistotu. Dark Tranquillity používají podobná schémata jako na „Fiction“ či „We Are The Void“, přesto má deska jinou atmosféru a je plná skvělých melodií a detailů, zkušenost kapely je zkrátka znát. Album příliš nepřekvapí, ale i když nepatří úplně na piedestal diskografie Dark Tranquillity, přináší pořádnou porci výborného melo-death metalu.
Některé skladby se staly pevnou součástí koncertního setlistu, kapela se vydala na turné a u nás v pražském klubu Futurum zahrála v doprovodu velice různorodých skupin. Death Angel, Tristania, Dew-Scented byste nejspíš na společném koncertu s Dark Tranquillity nečekali. Byla to však výjimka, samotné turné jela kapela jen s Tristanií.
Dark Tranquillity následně zpomalili tempo vydávání desek. „Atoma“ vyšla za tři roky, „Moment“ za další čtyři roky. V kapele skončili dva původní členové, Martin Henriksson a Niklas Sundin, který dál pro kapelu vytváří artwork. Skupina i nyní novými nahrávkami ukazuje, že nežije z podstaty, nýbrž stále stojí v čele melodického death metalu.
|
