Začátkem tohoto měsíce proběhla zpráva, že zpěvák Dan Horyna končí v legendárním Vitacitu. Znovu… Byl to on, kdo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let utvářel tehdy ještě hardrockovou tvář Vitacitu, aby s Ladislavem Křížkem po Horynově odchodu nabrala kapela ostře metalové směřování a zahájila nejslavnější etapu své existence. Znovu se Horyna do Vitacitu vrátil 2012, aby se nejprve dělil o koncertní setlist právě s Křížkem a následně s Fanym Stehlíkem. Teď je všechno jinak. V Horynovi dozrálo rozhodnutí, že je třeba kapitolu s Vitacitem uzavřít a věnovat se jen domovské kapele Merlin. I takový je života běh, ovšem Vitacit tím utrpěl velkou ránu. Kromě Křížka a Miloše Dodo Doležala to byl právě Horyna, s kým si fanoušci kapelu spojovali nejvíce. Proč k tomu všemu došlo prozradí zpěvák, který byl řadu let častován přezdívkou „český Robert Plant“…
První otázka se přímo nabízí. Proč jsi opustil Vitacit?
Když jsme před šesti lety znovu začínali, těšil jsem se na nový, moderní Vitacit. Že začneme tvořit nový repertoár, který bude mít typický zvuk, aranže. Že natočíme videoklip, překvapíme své fanoušky. Kluci jsou výborní muzikanti, nosili nápady, ale nic z toho se neuskutečnilo.
Ve svém prohlášení jsi napsal, že se vývoj v kapele rozchází s tvým osobním vývojem. Mohl bys to konkretizovat?
Původní Vitacit, ve kterém jsem zpíval v počátcích, byl ovlivněn Led Zeppelin, Deep Purple, Y & T a dalšími podobnými. Já osobně jsem vyrůstal na americkém kytarovém rocku. Metalovější tvář pozdějšího Vitacitu mě tak nelákala. V muzice už mi moc let nezbývá, a tak se chci věnovat hudbě, která mi sedí, v níž mohu naplno využít svůj hlasový projev. To je vše.
Uvažoval jsi o odchodu už delší dobu nebo je to spontánní záležitost?
Začal jsem to cítit už před rokem a možná k tomu trochu napomohla i pandemická situace. Člověk začal rozmýšlet hlouběji, byl uvnitřněný a hodnoty se měnily. Kolik času nám zbývá? Svět už nebude stejný jako doposud… Rozhodl jsem se své aktivity pročistit a víc se věnovat tomu opravdu důležitému.
Zmínil jsi také, že odzpíváš dohodnuté koncerty. Kolik jich ještě bude?
Měly být ještě čtyři a posledním z nich byl naplánovaný Bludov 20. srpna. Ovšem pak mi Luděk Adámek sdělil, že ani tyto koncerty dozpívávat nebudu.
Proč?
Protože jsem se rozhodl skončit a nekonzultoval jsem to s kapelou. Proto mi řekl, že už nechce, abych dozpíval letní sezónu.
Do Vitacitu jsi podruhé nastoupil v roce 2012. Dá se říct, že jsi byl v kapele po většinu času šťastný?
V roce 2012 jsem začal zpívat pár skladeb vedle Ládi Křížka. Nový Vitacit vznikl až po odchodu Ládi do Citronu, což bylo před šesti lety. V počátcích mě to bavilo a těšil jsem se na společnou práci…
Teď jsi skončil s Vitacitem, před rokem také v Benefitu. Jaké byly důvody odchodu z této kapely?
Každou sobotu, někdy i pátky, jsme hráli s Benefitem dlouhé zábavy do ranních hodin. A já každou sobotu od devíti hodin ráno do odpoledne hraji tenisové turnaje. Musel jsem se rozhodnout..., a vyhrál tenis.
Konec ve Vitacitu jsi oznámil před několika dny. Jaké jsou reakce fanoušků?
Chci jim poděkovat. Reakce jsou přívětivé, nikdo nesoudí, trochu je to mrzí, ale přijímají to.
S hudbou končit nehodláš. Budeš na svých koncertech dál zpívat staré skladby Vitacitu?
Ano, budu, tak jako to dělám v Merlinu doposud.
Tvůj odchod z Vitacitu je definitivní? Můžeš vyloučit, že si s touto kapelou, pokud bude fungovat i nadále někdy nezazpíváš jako příležitostný host?
To nemohu, naopak si s kluky kdykoli rád zazpívám.
Už víš, kdo ve Vitacitu zaujme tvoje místo?
To nevím, ale myslím, že Fany Stehlík to zvládne sám velmi dobře.
Tvou jedinou kapelou je dnes Merlin, nemýlím se?
Ano, je tomu tak.
Mohl bys říct pár slov k současné situaci v Merlinu. Jak teď kapela funguje?
S kytaristou Ondrou a basistou Vaškem hrajeme už od roku 2012. Nyní s námi bubnuje Honza Nezval, kterého jsem si přivedl z Vitacitu. Jsme neuvěřitelně sehraná parta. Lidsky i hudebně. A lidé říkají, že je to na nás při koncertech znát. Všichni naší hudbě věříme a hrajeme ji s obrovskou chutí, což se přenáší i na naše fanoušky. Je to velmi svébytná hudba. Nejsme žánrově vymezeni. Dovolujeme si hrát to, co cítíme, od balady až po nářez. Věci tvoříme společně. Ondra přinese nápad a skladbu z toho poskládáme všichni. Proto je to barevné a zároveň společné. Myslím, že „Transmise“ je toho dobrým důkazem. A moc se těšíme na práci na nové desce. A začneme i víc koncertovat, i když to je trochu logisticky složité. Ondra hraje ještě s Martou Jandovou a Petrem Kolářem, Venda hraje s Benefitem a Honza s Vitacitem. Ale určitě pro nás koncertní termíny najdeme. Jsme živý organismus. Jsme čtyři v jednom.
Prožili jsme dobu, kdy kvůli zdravotním opatřením byl prakticky zničen kulturní a společenský život. Využil jsi tu dobu k tvorbě nového hudebního materiálu?
Snažil jsem se žít uvolněně, nepodléhat všeobjímající panice a strachu. Kvůli té situaci mi přibylo dost klientů, takže jsem se věnoval naplno terapeutické práci a užíval volný čas nejlépe, jak to v době lockdownu šlo. Hudbu jsem nechal na lepší časy.
Na sociálních sítích vystupuješ jako odpůrce vládního programu pro boj s covidem. Znamená to, že ses proti tomuto onemocnění nenechal naočkovat?
Mám naměřenu vysokou hodnotu protilátek a dokonce i T-buněčné imunity. Není tedy důvod, abych se nechal očkovat. O to spíš, že MRNa vakcíny jsou v experimentální fázi, klinické testy budou probíhat až do roku 2023. Ani výrobci ani distributoři nenesou za jejich bezpečnost odpovědnost. Mám k tomu ještě jeden zásadní důvod, ale to bychom museli zabrousit i do kvantové teorie a to by bylo na dlouhý výklad. Žiji zodpovědně, zdravě, intenzivně sportuji. To je to nejlepší, co mohu nejen pro své zdraví dělat.
Od doby, kdy Merlin vydal album „Transmise“, už uplynuly čtyři roky. Mohl bys říct, kdy a jestli vůbec se fanoušci dočkají další desky?
Ano, to mohu. Příští desku připravujeme na příští rok. A moc se na ni těšíme.
Na hudební scéně působíš přes čtyřicet let. Čerpáš stále z dob svého mládí a dřívějších idolů nebo máš i nové oblíbence, kteří tě ovlivňují?
Za těch čtyřicet let jsem si vytvořil svůj vlastní styl, takže už z nikoho jiného nečerpám. Ovlivňují mě jen kluci z Merlinu, se kterými společně tvoříme a hrajeme. Zpívám daleko odvážněji, uvolněně.
Nedávno jsi oslavil čtyřiašedesáté narozeniny a napsal jsi, že se cítíš mnohem lépe a zdravěji než před lety. Čemu za to vděčíš? Sportu? Meditaci?
Je to už dvacet let, co jsem čistý od drog. Alkohol piju výjimečně. Věnuji se duchovní praxi, čehož je meditace jen součástí a osobní rozvoj mi přinesl i nový životní styl. Šestým rokem hraji závodně tenis, šestkrát týdně aspoň dvě hodiny na kurtu, kondiční tréninky, běh, posilování. Mám krásný vztah s přítelkyní, úžasné dcery a vnoučata. Jsem velmi spokojený člověk.
Jsi v letech, kdy se odchází do důchodu. Máš před sebou ještě nějakou výzvu, které by ses chtěl postavit?
Já se do důchodu nechystám. Největší výzvou je kvalitní každodenní život spolu s blízkými, abych jednou odcházel z tohoto světa s jasným poznáním, že vším, čím jsem byl, byl jsem rád a dělal jsem to, jak jsem nejlépe uměl.
|
