Pohodové duo muzikantů Inthewhale z Colorada, konkrétně zpěvák a kytarista Nat Valdez a bubeník Eric Riley, působí na hudební scéně již jedenáctý rok. Svou tehdejší směskou energického alternativního rocku a punku (asi přibližně někde mezi Jane`s Addiction a Dead Kennedys) si pomalu krok po krůčku budovali kariéru, rovněž tak i energickým vystupováním v tak úsporné sestavě. V síti amerických vysokoškolských rádií si během pár let získali vcelku širokou posluchačskou základnu a jejich dvě EP „Full Nelson“ a “Quicksand“ byla přijata s nadšením a bodovala i v nezávislých žebříčcích Billboardu.
Na EP „Dopamine“ z roku 2018 došlo ke stylovému posunu, kapela dost přitvrdila. Alternativně punkový tón v rozverném provedení byl přetaven do pomalejších songů, někdy až v pochmurně post grungovém tónu se směskou hardcore punku. Na této proměně měl (krom vyspělejšího materiálu) zásluhu i producent Steve Evetts, který dříve produkoval desky M.O.D., Sepultury, The Dillinger Escape Plan, rovněž však třeba i takových The Cure. Zrovna tak dobře vybrané kvalitní studio 606 Foo Fighters přispělo k dokonalejšímu výsledku a kapela s ípíčkem slavila velké úspěchy. Stačí si pustit třeba song „Fire“, zvuk řezavých kytar se valí vpřed jako láva a kdesi vysoko v oblacích krouží zpěvákův hlas,..
Po deseti letech pravidelného vystupovaní v klubech i na velkých festivalech po celých Státech si jich všimla vydavatelská firma Riot Records a nabídla jim smlouvu. Nastal čas natočit debutní album. Studio a producent se po skvělém zvuku EP „Dopamine“ neměnil, proč ostatně měnit něco, co skvěle funguje? Tak, jak kapela živelně přistupovala ke svým koncertům, podobně vzala útokem studio a sedm songů nahrála naživo na analog, Nat potom jen dohrál do záznamu druhou kytaru i basu. Materiál byl natočen ještě před pandemií, ta vydání trochu přibrzdila (minulý rok z něj bylo uvolněno několi singlů) a firma stanovila vydání na 22.říjen 2021.
Úvodní song „Crosses“ je pravděpodobně nejmetalovějším kouskem na albu a se všemi psychydelickými nájezdy ocelové kytary, zpěvem i melodií v refrénu hodně připomíná kanadské Voivod v nejlepší formě. Podle této skladby si však názor na kapelu netvořte, neboť z celkové koncepce alba poněkud stylově vybočuje.
V následující „Jeffrey“ vám Natova kytara ostrá jak ocelový kartáč pěkně pročistí sluchovou soustavu – nervní post hardcoreové záškuby jsou poněkud nebezpečné, rovněž i jeho hlas zní trénovaně, jako by denně dražil dobytek na městském tržišti. Další kousek, potemnělá balada „Smoke Break“ s ještě bezvýchodnějším a s hudbou plně korespondujícím textem o depresivní náladě, ústící v sebevraždu, s ledabylými úhozy do strun nezkreslené elektrické kytary a naříkavým hlasem vzdáleně podobným s kolegou Frankem Blackem z Pixies, má šanci se stát velkým hitem a sálá z něj neskutečná energie. V „Drug Dealer“ jsou obviněny farmaceutické společnosti, které jsou ve společnosti největším a legálním drogovým dealerem. Zuřivý post hardcore typu Helmet doplňuje bubeník Eric děsivým murmurem, podobně tomu je i v následující alternativněji pojaté „Antlion“. „Edge of The World“ pomalým intrem, dominující akustickou kytarou a flétnou klidní muziku, ne však emoce, song postupně graduje za expresivního projevu zpěváka, který v textu sděluje. jak se svět kolem rozpadá, ale stále je možnost začít znovu. V nejdelší a pořádně brutální „In The End“ se Nat zuřivě zpovídá z frustrace ze současného stavu společnosti. Nejde však jen o čiré hardcore běsnění, song je vyváženě proložen melodickým refrénem.
Kapela Inthewhale na svém debutu předložila sedm songů post hardcorového stylu s občasným přesahem k postupům grunge, nejen v atmosféře, ale celkovou filozofií a hlavně v textech plných zmaru a depresí. Krom první písně s „Voivod“ atmosférou hudebníci rafinovaně míchají agresi s melodií, tak nějak to kdysi definovali na svých raných nahrávkách Helmet nebo Deftones. V uvolněných refrénech či akustických intrech občas jako by do studia nakoukl Frank Black z Pixies a pod nánosem ostře zboostrované kytary tu a tam probleskly i křehké melodické nápady Kurta Cobaina. Inthewhale by mohli na poli alternativně metalové scény zažehnout pěkně velký požár, s debutovým albem „Vanishing Point“ mají slušně našlápnuto.
|
