Když připravuji své roční vyúčtování, vždy si potenciální adepty na umístění projíždím znova. Zjišťuji, jak si dané počiny stojí po několika měsících, zda se původní hudební břit otupil nebo naopak získal na ostrosti. Ideální situace samozřejmě nastává, když se poslechová nit s vychvalovanými alby během roku nepřetrhne a kontakt je prohlubován v častých časových intervalech. Proti tomu se ale někdy postaví množství vycházejících alb a nutnost najíždět novou a novou muziku. Následující bilance je tedy souhrnem nahrávek, jejichž kouzlo nebylo dílem okamžiku a navzdory jakýmkoli úkladům přetrvalo do dnešních dnů.

Top alba (abecedně):

ARTILLERY - X
Před vydáním nové fošny Dánů bych na její umístění v této topce nevsadil ani bůra. Ukázalo se však, že severští bardi ještě umí zabojovat a přijít s kolekcí, která je chytlavá a návyková jako bílý prášek z kuchyně Pablo Escobara.

EXODUS - Persona Non Grata
Uklizení mimo končiny poblázněné civilizace osazenstvu americké thrahsové veličiny prospělo, v horském sídle bicmena Toma Huntinga bylo dost času na relax, jamování a hlavně detailní broušení nového alba, které se i díky tomu mohlo stát jedním z vrcholným počinů nejen této kapely, ale vůbec žánru jako takového.

INSANIA - V (Praeparatus Supervivet)
Vyplatilo se čtrnáctileté čekání na novinku švédské kapely? Tato otázka je asi špatně položená, protože kdo rozliší nuanci mezi čekáním trvajícím pět, deset nebo právě čtrnáct let? Člověk po delší pauze už vlastně nechce nic jiného, než aby album vůbec vzniklo a poté nebylo vyloženým propadákem. Švédští tatíci svůj původní talent rozhodně nepozbyli a posluchačům nabídli důstojný retrospektivní souhrn své kariéry. V rámci power-speedu už nejde o nic zásadního, v rámci připomenutí životního tepu švédských umělců jde však o počin jedinečný a pro fanoušky chvílemi snad až dojemný.

LABYRINTH - Welcome To The Absurd Circus
Nejlepší album od legendárního "Return To Heaven Denied". Italové v plné síle a se zkušenostmi kmetů stvořili mistrovské skladby, ve kterých funguje nenátlakově seskupená stavba a velmi chytré vokální harmonie.

MAGIC OPERA - The Golden Pentacle
V určitém ohledu představuje debutový počin projektu Marca Garaua splněný sen. To nejlepší z mistrovství jeho domovských a mnou milovaných Derdian přeneseno na drážky samostatného alba. K úplné dokonalosti bych potřeboval pouze jiný (méně hrubý) sound a větší přilnavost některých vokálních pasáží, včetně samotného zpěvu.

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART III.
Skvělé dovršení koncepční trilogie, ve které se Nor Marius Danielsen obnažil nejen jako vynikající autor, ale také schopný manažer, protože dát dohromady takto monstrózní projekt, to vyžaduje komplexní talent a schopnosti. Je proto škoda, že si těchto mimořádných kvalit pořád nevšiml nějaký velký label a že se Norovi stále nedostává takové pozornosti, která by odpovídala výjimečnosti trilogie s titulem Legend Of Valley Doom.

MINSTRELIX - 11 Trajectories
Jestli některá kapela dokáže vyhmátnout střed mých melodických choutek, pak jsou to Japonci Minstrelix. K této desce jsem se během roku vracel nejčastěji a v budoucnosti se na tom těžko něco změní.

NORTHTALE - Eternal Flame
Pozvání k melodické hostině, kterému nelze odolat. Chutě jsou zcela věrné a přísady léty ověřené, snad právě proto je ale tahle párty dokonalá a stran vjemů zcela uspokojující.

TERRORDOME - Straight Outta Smogtown
Neuvěřitelně natlakovaný metal od našich severních sousedů. Thrash vs. hardcore se zde potýkají v ideálním poměru a z tónů prýští energie, která má potenciál osvítit malé město.

Další alba hodná pozornosti (abecedně):

CRISIX - The Pizza E.P.
DRAGONY - Viribus Unitis
EVERMORE - Court Of The Tyrant King
FLOTSAM AND JETSAM - Blood In The Water
IRON MAIDEN - Senjutsu
SILENT WINTER - Empire Of Sins
SKELETOON - The 1.21 Gigawatts Club
WARDRUM - Mavericks

Skladby roku:
Odkaz na YouTube playlist.