Bylo by hezké napsat, že švédští Veonity znamenají v powermetalovém světě jistotu kvality. Z určitého pohledu je to pravda, čtveřice seveřanů dokáže stvořit velmi chytlavé skladby, které na stylovém náhrdelníku svítí jako stowattová ledka. Největší přírůstek do této historické pokladnice zajistilo třetí album „Legend Of The Starborn“ z roku 2018, nejmenší naopak minulá fošna „Sorrows“, kde došlo ke styku s vážnější hudební polohou, což Švédům nesvědčilo tolik, jako přímý a pokud možno rychlý power metal. Zdá se, že hudebníci tohle pochopili, a proto na novince „Elements Of Power“ už zase drhnou své pozitivní a nikterak komplikované tóny.
Hudbu zajistila autorská dvojice Anders Sköld (zpěv, kytara) a Samuel Lundström (kytara), jejich rukopis je ale v podstatě totožný a nerozděluje tvorbu kapely způsobem, jaký známe například ze spolků Derdian nebo Wardrum. Oba skladatelé umí napsat dobré, ale i horší skladby, a v tomto ohledu si Černého Petra vybírá Anders Sköld, jehož příspěvek „Blood Of The Beast“ platí za nejslabší skladbu nahrávky. Ostatní songy zabírají více, i když kvalitativní zakolísání nikdy úplně nevymizí. „Facing The Water“ např. rozjíždí melodeathové prvky, které brzy ustoupí rychlým tempům, aniž by však byla patrná nějaká hlubší skladatelská koherence. Švédskou korunu tomuto pocitu nasazuje závěr dané skladby, ve které se zcela odnikud vynoří - pravda, nádherný - melodický motiv, aby po něm píseň stejně překvapivě vyšuměla do prázdna.
Další zádrhel již tradičně znamená samotný Anders Sköld, jemuž i tentokrát dělají problém některé vokální - ponejvíce slokové - pasáže. Jsou to právě Sköldovy falešné drifty, které brání Veonity proniknout mezi nejlepší. Švédové mají ale v záloze jeden trumf, kterým jsou dobré melodie. U skladeb „Beyond The Realm Of Reality“, „Gargoyles Of Black Steel“, či „Curse Of The Barren Plains“ musí zbystřit každý fanoušek chytlavého power-speedu (rychlostí se tentokrát opravdu nešetřilo), u kompozic „The Surge“, „Dive Into The Light“ a „Return Of The Land Of Light“ se pak srdce dává radostí samo do pohybu. V těchto skladbách je patrný odkaz typické severské školy v čele s kapelami jako ReinXeed nebo Cryonic Temple, pro které byl vždy důležitý optimistický náboj písní a otevřený tah na melodickou branku. Veonity tohle celkem v pohodě zvládají, pokud něco hapruje, pak je to počet vsítěných gólů. Což ale neznamená, že Švédové své zápasy prohrávají.
|
