Že bude jednou Kabát nejúspěšnější českou kapelou, by si v jejich začátcích pomyslel málokdo. V dobách krátce po Sametové revoluci se na teplickou partu nahlíželo spíše jako na vesnické burany, neváhající se vyfotit v prasečáku se statnou ošetřovatelkou vepřového, než jako na kapelu, která by mohla ohrozit mety největších hvězd, ať už to byla Lucie, Kreyson nebo Team. Ale stalo se. Kabátu totiž jeho fanoušci rozuměli. Tepličané byli jedni z nich. Chlastali, mluvili sprostě, psali texty v lidovém jazyce a svou hudbu nakonec zjednodušili do podoby, že se z ní stala zábava, kterou pochopil teenager i důchodce. Podstata přes odlišné výrazové prostředky zůstala neměnná. I se svým jadrným vyjadřováním Kabát předběhl všechny souputníky, vyprodává stadiony a byly doby, kdy své bujné hřívy natřásali v televizi vedle Karla Gotta nebo Lucie Bílé. Ani skoro čtyřicet let od založení kapely se nezdá, že by byla pozice Kabátu někým ohrožena, přestože kapela vykazuje stále silnější známky lenosti.
Počátky historie jsou celkem složité a propletené s jinou teplickou partou, Motorband. Obě kapely si v osmdesátých letech mezi sebou střídaly členy. Bylo to dané odchody muzikantů na vojenskou službu, což byl důvod, proč Kabát v roce 1985 přerušil na tři roky svou činnost. Do zeleného museli narukovat oba zakládající členové, kytarista Tomáš Krulich i basista Milan Špalek. Když jim služba vlasti skončila, Krulich se připojil k Motorbandu a Špalek musel začít budovat Kabát znovu od základu. Měl štěstí, když v roce 1988 našel nové spoluhráče ve zpěvákovi Josefu Vojtkovi a bubeníkovi Radku Hurčíkovi. Kytary po Krulichovi převzala dvojice nových hráčů, René Horňák a o více než deset let starší matador Jiří Bušek. Tato sestava se světu představila v rámci druhého dílu kompilace „Rockmapa“ (1990) se skladbou „Koleda koleda“. Mnohem více humbuku však Kabát způsobil, když se objevil na sampleru „Ultrametal“ se dvěma thrashovými nakládačkami „Za trest“ (někde psáno i „Za feudála trest“) a „Má ji motorovou“. I když zprvu ve společnosti Debustrolu a Master`s Hammer vypadali nenápadně, brzy se začala jejich síla ukazovat.
Byl to tvůrce „Rockmapy“ Petr Janda, jemuž neomalenost a neotesaný projev Kabátu učaroval, který se zasadil o natočení debutového alba. To už v sestavě kapely nebyl ani Horňák, ani Bušek, kteří uvolnili místo pro vracejícího se Krulicha a novice Otu Váňu. Velkou pozornost na sebe poutal Krulich, který krátce předtím opustil rozpadající se heavy/speedmetalový Motorband. S ním natočil klasické album „Made In Germany“ a stál před velkým (minimálně republikovým) úspěchem, ovšem diktátorské sklony a maximalismus kapelníka Libora Matejčika kapelu rozeštvaly. V Kabátu naproti tomu vládla pohoda a kapela k tvorbě debutového alba přistupovala spíše nezávazným způsobem, i když už měla podepsanou smlouvu s velmi agilním vydavatelstvím Monitor. „První desku jsme měli hotovou asi za týden, i když jsme ve studiu pořád pili čerta, což je mix rumu a griotky,“ vzpomínal Ota Váňa. Firma nejprve lomila rukama nad obalem, na kterém místo klasických metalových témat pózovala kapela uvnitř JZD, ale svůj boj vzdala. „Byli jsme kluci z Teplic, chodili jsme do hospod v okolních vesnicích, tak jsme měli blíž k traktorům než k mercedesům,“ řekl k obalu po letech Špalek.
V listopadu 1991 vydaná prvotina „Má ji motorovou“ zachycuje Kabát při pomalém opouštění thrashmetalové tváře, kterou nasadila při druhém narození v roce 1988 a návratu zpět k bigbítovým kořenům. Přesto se deska drží více méně neohrabaných thrashových rytmů, i když náznak něčeho nového je cítit. Nejvíce na samém začátku desky. „Dr. Bambus“, i následující kontroverzní „Orgie“ jedou spíše ve středním tempu, jako kdyby se Kabát nemohl rozhodnout, jestli chce být thrashovou kapelou nebo zda stále (či znovu?) patří na vesnické zábavy. Vyšší obrátky nasazuje "A šel...“, i když její melodika nehlásí žádnou příslušnost ke slayerovskému pojetí tvrdé hudby, spíše znovu odkazuje k bigbítovým kořenům. Tím se stala jednou z nejmelodičtějších věcí na albu, která asi nejvíce ukazovala na následující album „Děvky ty to znaj“. Mnohem větší thrashový výraz má následující dvojice „Nechte mě bejt“ a asi nejlepší věc alba „Fuck n`roll“. Obě dvě by mohly mít místo na Ultrametalu a nikdo by tam Kabát nepovažoval za kapelu nepatřičnou.
Důkaz mírné rozpolcenosti „Motorové“ ukazuje kontrast mezi titulní skladbou, která snad jako jediná přežila v současné Kabátí podobě a bigbítovou odrhovačkou „Máš to už za sebou“. První solí nejtvrdší riffy na albu a kapela se v nich přiznává ke směřování z přelomu osmdesátých a devadesátých let, „Máš to už za sebou“ je typickou hospodskou skladbou, kterou si s libovolnou kapelou zahaleká za vlahého letního večera plný parket. Ne nadarmo k ní Kabát natočil trochu ujetý klip, zapadající do kontextu porevoluční doby, který kapele přivedl fanoušky, dosud štítivě odtahující se od thrashové tváře. Finálová část alba je ve znamení velkého příklonu k rock n`rollové jednoduchosti a lá Motörhead, textově oslavující typický rockerský život („Sex, pervers“, „Rebel“, „Vasil“ a Špalkova „Sex, drogy, rock n`roll“), do čehož Kabát propašoval netradičního „Skrblíka“ (raritní klip k tomu natočila Československá televize, která jej vysílala jen párkrát). Tam se rozvíjí styl kapely, známý z pozdějších alb, protože k tvrdě metalovému konci kapela dospěje skrze bluesovou náladu. „Má ji motorovou“ nastolila tradici pro všechna alba Kabátu z devadesátých let, kdy na konec desky připadne nějaká legrácka. Ještě nebyla dotažena do bezchybného konce, ale když si kapela v „Pašíkovi“ zahraje na blackmetalisty, aby svou reputaci vesnických buranů ukázala veselou (dechovkovou) dohrávkou na konci skladby, své kouzlo to má.
„Má ji motorovou“ ukazuje, že Kabát civilizoval dosavadní metalový projev. Měl v tom pravděpodobně prsty i basista Vitacitu Luděk Adámek, který byl Monitorem nasazený do studia, aby dohlížel na vznik desky. Kabátu se tenkrát zcela nevěřilo, i s vydáním debutu se otálelo. Jeho kvalitou si nebyla firma jistá, ale „Má ji motorovou“ prověřil čas. V pomyslném souboji debutových alb ultrametalových part zůstávají Kabát v závěsu za Master`s Hammer i za Debustrolem, ale příští léta měla ukázat opak. Tohle byl jen začátek, ale takový, jaký má neopakovatelné kouzlo.
|
