Jak by mohlo znít nové album Kreator, kdyby Petrozzův spolek zůstal věrný svému nejtradičnějšímu období? Takovou odpověď nabízí kapela Traitor, která v červenci přišla s novinkou „Exiled To The Surface“. Vynikající obal a prvotřídní sound, to jsou průvodní atributy, které by měly přivolat pozornost fanoušků klasického thrashe. Tedy alespoň takových, jež doposud o této německé formaci nevěděli, a z nějakého důvodu jim unikaly výkony jedné z nejlepších žánrových smeček posledních deseti let.
Právě do roku 2012 se datuje vydání debutu „Thrash Command“. Už tenkrát bylo zřejmé, že zde vykvétá krásné thrashové poupě, v jehož středu stojí (tedy sedí) výborný bicmen a ještě lepší zpěvák Andreas Mozer. Hlas tohoto Němce je pro žánr naprosto dokonalý, a vsadím se, že už na základce paní učitelka hudební výchovy Andreasovi doporučila, aby svůj život zasvětil thrash metalu (spíš ne, ale to je jedno). Jeho plnotučný toxický řev je pro uši ortodoxního thrashera vyloženým balzámem a zároveň hlavní předností této německé kapely. Ani zdaleka ale nejde o devízu jedinou…
Vlastně je zvláštní, že zrovna parta Traitor vyniká nad ostatními, když nehraje nic jiného, nežli tisíckrát omletý old-school. Jenže i k tomu je potřeba talent a jakási charismatická nástavba, kterou většina současných uskupení postrádá. Tito Němci vsadili na učivo, které je zaneseno v bichlích z osmdesátých let, a mezi jehož hlavní autory patří již zmínění Kreator. Andreas Mozer přímo navazuje na Petrozzův vokál a instrumentace do puntíku ctí germánskou thrashovou krev. Důkazů je na novém albu mnoho, některé songy se zdrojovým kódem přímo chlubí: „Total Thrash“ je úžasnou poctou žánru, kterou ještě umocňuje hostování Toma Angelrippera ze Sodom. Pak zde máme staronový kousek „Teutonic Storm“, jenž stručnou a jasnou řečí shrnuje stylový výkvět německé školy.
V daných skladbách tvoří podstatu rychlost, která výborně štymuje k řezavým i technickým kytarovým grif(f)ům. Tohle funguje vždy, jakmile se – spíše z povinnosti – zpomalí, nadšení malinko poklesne („66 Exeter Street“). Další hodnotou německé čtveřice je hravost, se kterou bylo k songům přistupováno. Většinou jde o podvědomé náznaky, kdy cítíme, jak se pánové svým thrashem baví. V případě jedné skladby jsou ale karty odkryty naplno. „Careless Whisper“ je coversong od popového zpěváka George Michaela, jenž znamená nečekaně zábavný kousek. Jeho zenit leží v sólovém partu, který přetéká nejen chytlavými melodiemi, ale hlavně nadhledem a pohodou. Tento odvážný krok německé kapele perfektně vyšel.
Album postupně nabírá na obrátkách a monstrózním způsobem graduje závěrečnou čtveřicí skladeb. Jenže v tom zároveň vězí jistý zádrhel. Kvartet songů s tituly "Metroid", "Into the Nightosphere", "Space Seed" a "Decade of Revival" jsme už mohli slyšet na EP z roku 2019. Jistě, pořád jde o dokonalé a výstavní thrashové kousky, ale pokud figurují na čtyřicetiminutové nahrávce, není to úplně ideální situace. Němci Traitor nechali své fanoušky čtyři roky čekat na plnohodnotnou řadovku, a nakonec jim nových songů zase tolik nenabídli. Je to trochu škoda, i tak je ale nutné tuhle fošnu silně vyzdvihnout a doporučit jako album kapely, která patří na vrchol současného thrashe.
|
