Sympatických faktorů spojených se švédskou melodic rock/AOR partou Gathering Of Kings je hned několik. Stabilně dobré žánrové skladby, rozmanitá plejáda vokalistů, tematicky zabarvené přebaly alb nebo fakt, že nejnovější nahrávka s titulem "Enigmatic" vyšla v půli prázdnin, tedy v době pro tento dovolenkový formát hudby jako stvořené. To vše jsou atributy, které hrají švédskému "polohvězdnému" projektu do karet. V případě nového alba se ale objevilo i několik drobných neduhů...
Tím největším je skutečnost, že většina z celkového počtu dvanácti skladeb je pouze dobrých. Kvalitativní autorský standard se stále pohybuje na vyšších číslech, nežli bývá zvykem, jen málokdy ale vystřelí k pocitům osvobozující radosti ze slyšeného. Nicméně občas se tak stane, a je např. moc dobře, že nové album disponuje hitem srovnatelným s peckami jako "Long Way From Home" (album "First Mission") a "Kiss From Above" ("Discovery"). Položka "Feed You My Love" odzbrojuje stylovou přímočarostí a dokonalou melodickou linkou, od ostatních písní se nicméně odlišuje vokální sestavou (trio zpěváků pochází ze švédské popové skupiny One More Time). Je trochu paradoxní, že zrovna nejlepší kousek alba odzpíval někdo jiný, nežli kmenoví vokalisté kapely.
Mezi těmi se tradičně vyjímá křaplák Ricka Altziho i sametově hladící hlas Alexandera Frisborga. K letní pohodě, která z alba spolehlivě vyzařuje, nicméně přispívají všichni zúčastnění. Po kosmickém intru "Galacticus" (jež pocitově ladí maximálně s oranžovým výjevem na obalu, nikoli s hudebním obsahem) se můžeme těšit na povedenou skladbu "Vagabond Rise", která usměrňuje žánrový pohyb kapely mezi styly AOR a melodický rock, v nichž se budeme pohybovat až do konce bezmála hodinové nahrávky. Vokální linky jsou přilnavé jako řecké slunce, vrcholným osvěžením se stávají chytlavé sólové trylky (což je výstavní disciplína kytarového dua Victor Olsson a Magnus Mild). Stejná pochvala míří k písním "A Rainbow And A Star", "The Prophecy", a zejména finálnímu triu "New Life", "Lionheart" a "Fool´s Cabaret", které na sebe poutá pozornost subtilním, avšak spolehlivě chytlavým skladatelstvím v nejlepších dispozicích stylu AOR. Tímto povedeným finišem se švédským hudebníkům daří převézt většinu kladných bodů na svoji stranu, přesto se nelze zbavit pocitu, že výsledný profil nahrávky mohl být ještě o něco líbivější.
|
