"Jako kralupský patriot jsem s několika srdcaři scény, kteří to dávali náležitě najevo i ve veřejném prostoru, cítil vzrůstající touhu vrátit pátý ročník Magické noci trubadúrů do jeho rodného města, do Kralup nad Vltavou." Těmito slovy vysvětluje hlavní pořadatel R.X.Thámo z Bratrstva Luny důvody, které vedly k navrácení jednoho z nejosobitějších tuzemských festivalů zpět na místo, kde se před deseti lety velkolepá oslava gotické kultury zrodila. Stejně jako v předchozích ročnících, i tentokrát festival zachycoval různé oblasti umění, přičemž letos jednoznačně dominovala složka hudební. Je trochu škoda, že nedošlo na žádné divadelní představení, ale i bez něj dokázal pátý ročník Magické noci trubadúrů přinést spoustu nevšedních zážitků.
Doprovodný program začínal už ve třináct hodin, kdy došlo na přednášku spisovatele a geologa Václava Cílka, který se stal patronem letošního ročníku festivalu. O půl třetí se návštěvníci přesunuli do místního kina, kde se jim naskytla jedinečná příležitost vidět předpremiéru prvního dílu dokumentárního filmu o frontmanovi kapely XIII. století Petru Štěpánovi. Jak bylo všem přítomným z úst vrchního pořadatele R.X.Tháma sděleno, film byl dokončen jen několik hodin před samotným promítáním a diváci z poloviny obsazeného kina tak byli vůbec prvními lidmi, kteří měli možnost vidět dokument, pojednávající o jednom z největších hudebních géniů naší rockové scény. Filmaři odvedli skvělou práci a snímek mapující nejen hudební kariéru, ale i osobní život letos šedesátiletého hudebníka se nad očekávání povedl.
Hlavní festivalový program začal v půl šesté a celovečerním průvodcem se stejně jako v předchozích letech stal legendární hudební publicista Petr Korál. Sérii hudebních vystoupení zahájila mostecká kapela Carpatia Castle. Do kostýmů navlečenou šestici muzikantů, v jejíž sestavě nechybí ani violoncello, zpočátku trochu trápil špatný zvuk (zpěvačku Veroniku Seidlovou skoro nebylo slyšet), ale naštěstí se to rychle podařilo napravit a diváci si užili příjemně melodický gotický rock/metal.
Mostecká formace dokázala velmi rychle strhnout obecenstvo na svou stranu. Dopomohly ji k tomu chytlavé hity "Bohemie", "Kat Mydlář" či "Kresčak". Povedené sedmdesáti minutové vystoupení, ve kterém nechyběly ani dívčiny se svícny či působivé kouřové efekty, kapela zakončila trochu překvapivě baladou "Déšť".
Dalším bodem programu byla krátká módní přehlídka. Hned po ní mělo na pódium nastoupit XIII. století, ale z blíže nevysvětlených důvodů začalo svůj set téměř s pětadvaceti minutovým zpožděním, čímž vznikl nepříjemný skluz, který se ani později nepodařilo úplně zacelit. Jihlavská gothic rocková legenda zrušila kvůli zdravotním problémům Petra Štěpána všechna svá vystoupení v letošním roce. Výjimkou byla jen Magická noc trubadúrů, nicméně na frontmanovi Třináctky nebyly žádné zdravotní komplikace znát. Na pódiu on i celý jeho ansámbl fungoval (ostatně jako vždy) na sto procent. Kapela předvedla klasický set list, který zahájila skladbou "Fatherland". Početné diváctvo s kapelou sborově odzpívalo hity "Transylvanian Werewolf", "Upír s houslemi" či "Justina".
Po posledním kousku "Karneval" se na pódium vyvalil zástup gratulantů, jenž přišel popřát Petru Štěpánovi k šedesátinám. Poté kapela zahrála ještě tři skladby ("Evropa", "Elizabeth" a "Růže a kříž") a s publikem se rozloučila.
playlist XIII. století: Fatherland, Transylvanian Werewolf, Frankenstein, Iglau, Upír s houslemi, Justina, Karneval, Evropa, Elizabeth, Růže a kříž
Součástí Magické noci trubadúrů obvykle bývá také křest nějakého nově vzniklého počinu. Tentokrát se jím stalo čerstvé album písničkáře Pavla Kohna "Petřkovická venuše". Role kmotrů se ujali Václav Cílek, Petr Korál a R.X.Thámo. Poté, co Pavel Kohn zahrál ze své nové desky dvě ukázky, parket kulturního dobu obsadila taneční skupina Naděje, která si připravila vystoupení doprovázené skladbou "Pochod stromů" od Bratrstva Luny.
Po desáté hodině večerní se začal Kulturní dům Vltava viditelně vyprazdňovat. Na vystoupení domácí a především pořadatelské kapely Bratrstvo Luny zůstalo v sále jen několik desítek lidí, což byla velká škoda, protože kralupská šestice by si rozhodně zasloužila větší ohlas. Kapela se poloprázdným sálem nenechala zaskočit a předvedla fantastický výkon. Pozornost na sebe strhával především nový zpěvák Bruzs D., který působil energicky a živelně. Na scéně nechybělo ani plátno, kam se promítaly názvy skladeb. Nehrající kapelník R.X.Thámo obsadil zadní část pódia a k divákům promlouval skrze megafon, bohužel ne vždy mu bylo dobře rozumět. Slabinou celého vystoupení se stal zvuk, který byl zbytečně a nepříjemně přehulený. Dokonce mi na mysl přišla myšlenka, že takto hlasitě nehrají ani Manowar.
Svůj set list Bratrstvo Luny nepřekvapivě postavilo na nejnovějším počinu "Clamare", který přehrálo téměř celý. Se skladbou "Nuestra Señora" vypomohla Veronika Seidlová z Carpatia Castle. Nejpamátnější moment celého vystoupení se odehrál při skladbě "Třináctý úplněk". R.X.Thámo ji uvedl jako skladbu, kterou měl původně s kapelou odzpívat Petr Štěpán, ale vzhledem k jeho zdravotních problémům ji Bratrstvo Luny zahraje bez něj. Shodou náhod frontman XIII. století právě v té době, již oblečený v bundě, opouštěl sál, když ale zaslechl své jméno, vrhnul se na podium a píseň z fleku odzpíval. Klobouk dolů před takovým přístupem! Hodinu trvající set ukončila kapela hitem "Signum Diabolicum".
playlist Bratrstvo Luny: Clamare, Král humbuku, Nuestra Senora, Hra o trůny, Sám proti zkáze, Rebel K.H.B., Třináctý úplněk, Prsten moci, Mezi sfingami, Superpanopticon, Signum Diabolicum
Na zahraničního hosta v podobě polské kapely Undertheskin zůstala v sále jen hrstka lidí. Tříčlenná kapela hrající gotický rock s vlivy post punku a industriálu působila dost minimalisticky. Srdce jejich hudby tvořil bicí automat, zvuky syntezátoru a baskytara. O struny kytar pánové zavadili jen občas. Jejich melancholická a atmosférická hudba vzdáleně připomínala Joy Division, ale kvalit britské legendy ani zdaleka nedosahovala. Vystoupení Undertheskin hodnotím jako nejslabší článek programu letošního ročního festivalu.
Na závěrečné vystoupení písničkáře Pavla Kohna, naplánované na jednu hodinu noční, jsem v sále již nezůstával. Pátý ročník Magické noci trubadúrů možná neměl tak hojnou návštěvnost, jak by si pořadatelé přáli, a hlavně zasloužili, ale těch pár stovek lidí, co do Kralup dorazilo, zažilo vydařenou a důstojnou oslavu gotické kultury. Jako vzpomínku na příjemně strávenou sobotu si s sebou domů mohli opět odnést výtisk festivalových novin Trubadúr. Pevně doufám, že jsme se na Magické noci trubadúrů neviděli naposled.
|
