Přelom milénia zastihl sodomity při tvorbě desátého alba. Kapela se nacházela v dobré formě, která byla úzce svázána s návratem k ortodoxnímu thrashi. Předešlý zápis „Code Red“ fanoušky potěšil a dokázal, že na to Angelripperova smečka pořád má. Nebylo proto nutné přemýšlet nad tím, kam se umělecky pohnout na jubilejní studiovce. Je také pravda, že další ústupek by kapele nemusel projít. Započaly tedy přípravy alba, jehož hlavní téma se vrátilo k vietnamské válce, která frontmana Sodom vždy zajímala a fascinovala. Kapela dokonce jela sbírat zkušenosti a tematické fotky přímo do Vietnamu, což výrazně prohloubilo lyrický koncept díla.
Deska „M-16“ vznikala ve stejné sestavě, opětovně pod hlavičkou labelu Steamhammer a za přítomnosti stejného producenta. Přesto je hned po prvních tónech patrná zvuková změna, která se odvrací od moderního tónu směrem ke špinavější old-schoolové podobě. Nejde však o produkční bordel jako na některých devadesátkových fošnách Sodom, nýbrž o promyšlený a ukočírovaný zvukový model, jenž je hodný jména Harris Johns. Úvodní song „Among the Weirdcong“ začíná dráždivým nájezdem, na který se přilípne vynikající thrashmetalový obsah. Velmi brzy je zřejmé, že se první skladba úspěšně zařadí do početné linie povedených otvíráků, přičemž ani náhodou nepůjde o jediný kvalitní kousek nahrávky.
Deska si drží konzistentní úroveň bez autorských propadů, což byla ještě před několika málo lety věc neslýchaná. Základem je thrash s minimem kompromisů, zároveň je skladatelství německého tria schopno nabídnout prvky, které odhánějí žánrovou zkostnatělost. V útrobách skladeb nejednou zaslechneme vlnivé groovy přechody nebo dokonce melodičtěji pojaté refrény („Napalm in the Morning“, „M-16“). Z některých ploch vykoukne bezmála rock´n´rollová hravost, aniž by se kapela po stopadesáté snižovala ke kopírce Motörhead. Dříve běžné crossoverové momentky na desce absentují, s jedinou výjimkou, kterou je závěrečný coversong „Surfin´Bird“, což je parádně odlehčený punkový čardáš.
Vzhledem k vyrovnanosti materiálu z alba jenom nenápadně vystupuje několik skladeb. „I Am the War“ zaujme pěveckými přechody od typického blackened-thrashového harshe po poloječivou polohu. V obou je německý principál prvotřídní. „Minejumper“ vládne jedovatým šmakem a neodolatelně „podhuštěnou“ hajtkou. Titulní song nabídne věrně známý klouzavý riff, „Lead Injection“ uhrane přechody do valivých temp, „Cannon Fodder“ tažnými slokami nebo zrychleným sólem. Atmosférické zpestření představují samply z legendárních válečných filmů „Apocalypse Now“ a „Full Metal Jacket“.
Desátá řadovka sodomitů potvrdila sílu nové sestavy a správnost nastoleného tvůrčího trendu. Po vydání alba kapela vyjela na turné "Hell Comes to Your Town" po boku Kreator a Destruction. Tím byla jednak anulována dřívější soutěživost mezi kapelami a zároveň upevněna pozice Sodom jako jedné z největších akvizic teutonického thrashe.
|
