Když budeme na internetu pátrat po stopách švédské powermetalové party The Storyteller, s velkým úspěchem se nesetkáme. Situace se zlepšuje v pozdějších letech činnosti kapely, její počátky, potažmo stejnojmenné debutové album, ale nezachytil skoro nikdo. Přitom se jedná o těleso, které zejména na svých prvních deskách dokázalo přinést kouzelný melodický obsah, k němuž se má cenu vracet i dvě dekády po jeho vzniku. Dvě alba Švédů jsme si už v minulosti na našich stránkách popsali, nyní přišel čas na zbývající studiové zápisy jejich – nikterak objemné - metalografie.
Počátky kapely sahají do poloviny devadesátých let. V té době se dvojice kamarádů Lars Göran Persson a Fredrik Groth rozhodla, že už jsou jejich hudební schopnosti a autorské vize na takové úrovni, aby bylo možné založit novou metalovou kapelu. Názvy v té době nejsou tolik přebrané, takže padla rychlá volba na žánrově vhodného Vypravěče příběhů. Polovinu nástrojů mělo švédské duo pokryto, bylo ale třeba najít druhého kytaristu, bicmena a zpěváka. Sestavou během první let prošlo několik hudebníků, včetně Pera Nilssona, jenž se později uchytil u Scar Symmetry. Nikdo se ale v kapele dlouho neohřál, s výjimkou bicmena Martina Hjerpeho, který do sestavy nastoupil v roce 1997 a vydržel u Švédů dodnes. Pánové brzy vzdali hledání frontmana, když se ukázalo, že si za mikrofon může stoupnout sám Lars.
Eponymní prvotina vznikla na přelomu milénia, za (krátkodobé) pomoci druhého kytaristy Erika Gornostajeva, pod štítem labelu No Fashion Records a za doslechu producenta Fredrika Nordströma. Fredrik byl v té době už zaběhnutý studiový technik, debut The Storyteller ale nelze zařadit mezi výstavní kousky jeho práce. Zvuk neoplývá potřebným důrazem a působí trochu suše. Je ovšem pravda, že to hudbě až tolik neubližuje, jelikož se kapela pohybovala na přímočarém metalovém území bez okázalých aranží a teatrálních postupů. Nešlo ani tak o power metal, jako spíše o výpravněji pojatý heavík, často ovšem s velmi pádivým pohonem rytmických koní.
Intro „And the Legend Begins“ předznamená náladové rozpoložení celé nahrávky, do které se povedlo propašovat velmi neinvazivní a přátelsky působící energii. Tento dojem prohlubuje Persson, jenž nikdy nepatřil mezi pěvecké virtuózy, se svojí civilní vokální polohou a neobhroublým hlasovým zabarvením se ale do srdcí fanoušků dokázal zapsat stejně rychle, jako leckterý pěvecký klasik. Po úvodním prologu přijde čas na první speedový kvalt skladby „Guardians of Kail“, a rovnou jeden z vrcholů celého alba. Nesmírně vtahující píseň s jasným metalovým směrem, bez zbytečných kliček a s přímými melodickými zásahy. Pokud vás tato skladba nezaujme, můžete rovnou odložit celou kapelu k ledu. Nebo se o ní naopak začít velmi seriózně zajímat…
V takovém případě na albu číhá ještě několik chuťovek. Ve stejném duchu jako první song probíhá kompozice „Sense of Steel“, ve které krom atraktivně zdvojených zpěvů zaslechneme i mírnou a ničemu neškodící inspiraci u - v té době už hvězdných - kolegů Hammerfall. Třetí a nejzářivější rychlomelodickou perlou je „Book of Mystery“, jež do old-schoolově heavíkových riffů pokládá neodolatelně chytlavý refrén a posléze i neméně strhující sólo. A co teprve závěr písně, který zpěvák zvedne do nebe volajícím jekotem? Parádní věc a jeden z výstavních kousků metalografie švédské kapely.
Všechny vypsané skladby jsou proloženy rozvážněji vedenými, mnohdy vyloženě baladickými příspěvky. V nich se objevuje obliba Švédů v houpavém valčíkovém tempu, stejně jako ve vícehlasných popěvcích a jemném náklonu k „bojovému“ folku. Tyto písně znějí trochu jako rozjímání Tolkienovy skupiny v předvečer epické výpravy. Většinou to spolehlivě funguje a není třeba v tom hledat cokoli hlubšího. Hudba kapely nemá a nikdy neměla (alespoň doufám) jiné ambice, nežli co nejrychleji odpoutat posluchače od běžných starostí, a právě to severským hudebníkům skvěle vyšlo.
The Storyteller tenkrát byli pouze jedněmi z mnoha, hlavně proto, že dané období zaznamenalo neuvěřitelný boom melodického metalu a renesanci poweru jako takového. Až v průběhu desetiletí máme možnost posoudit, jaká hudba odolala zubu času. První deska The Storyteller do takové lichotivé kategoire patří. A v případě švédské kapely rozhodně nebyla poslední…
|
