Neoklasicko powermetalovou formaci Majustice můžeme považovat za mezinárodní kapelu, přestože její základ tvoří trojice hudebníků, kteří se etablovali z japonského spolku Kelly Simonz´s Blind Faith. Ti mezi sebe přibrali známého ukrajinského klávesáka Vitalije Kuprijho a do čela postavili Brazilce Iuriho Sansona, jenž se do paměti fanoušků melodického metalu zapsal jako lídr formace Hibria. K tomu přičtěme hostování Michaela Vescery a Ralfa Scheeperse, a je jasné, že tady musí být zaděláno ne velkou hudební událost.
Jenže člověk míní a japonští autoři společně s Timem Tolkkim mění. Ano, několik skladeb z tohoto alba opravdu pochází z pera finského stvořitele novodobého power-speed metalu, jenž je původně sepsal pro projekt Infinite Visions, ze kterého ale kvůli nedostatku financí sešlo. Tolkki prodal japonským kolegům práva na čtveřici songů ("Infinite Visions", "You Rock My World", "Dangerous" a "Sonata Black"), ke kterým následně autoři dodělali několik dalších příspěvků. My díky tomu můžeme konstatovat, že se psychicky nestabilní Fin - který mezitím stihl poněkolikáté ukončit svoji kariéru - vyhnul dalšímu průšvihu, protože jeho skladby nejsou nijak zvlášť dobré a v rámci projektu, který svým názvem odkazuje k nejslavnějšímu období Stratovarius, by byly jenom znehodnocením původního Tolkkiho odkazu (ne že by to finský umělec už několikrát nedokázal).
Je také velmi pravděpodobné, že Japonci - včetně kytaristy Jiena Takahashima - sosali ještě od mnoha jiných autorů, přestože ve výčtu skladatelů už žádná další jména nenajdeme. Jenže na albu "Ancestral Recall" figuruje tolik povědomých pasáží, že shoda okolností prostě není možná. Co je platné, že skladby dopují poctivé řemeslné výkony a sem tam i nějaká vyložená lahůdka (sólo v "Tears of the Sky"), když hlavní vokální úseky automaticky překlopí dojem na druhou stranu pocitového spektra (týká se i Tolkkiho, který opět vykrádá sám sebe, avšak bez původní autorské jiskry). A tím výčet problému nekončí...
Zpěvák Iuri Sanson už na předloňském albu německých Eternity´s End projevil, že se nenachází v nejlepší hlasové formě. Na debutu Majustice se v některých pasážích vyloženě trápí a znamená další hřebíček do rakve kapely. Poslední ránu albu zasazuje špatná zvuková produkce, která je nehodna současných metalových trendů. Nebýt těchto záporů, mohly některé skladby platit za slušné žánrové kousky ("Temple of the Divided World", "Ancestral Recall", "Sonata Black", "Now Your Turn"). Takhle jde o promarněnou šanci snad na všech možných frontách.
|
