Kytarista a šéf souboru Necronomicon Freddy táhne svou káru už bezmála čtyřicet let. Ač to s jeho kariérou vypadalo jako na houpačce a někdy i dost katastroficky, nikdy se nenechal zlomit a vytrvale hraje a skládá muziku do současnosti. V posledních letech si muzikanti v kapele lidsky rozumí a proto fungují spolehlivě bez dřívějších personálních obměn. Dva členové týmu ze zámoří, bubeník Rik i kytarista Gen, nemají problém skočit do letadla a nahrát své party ve studiu v Evropě, nebo odjet velké evropské turné, třeba loňské s thrashery 3000AD a Strident. To pod názvem „Total Metal over Europe X“ neminulo Českou republiku ani ostatní východoevropské země. Necronomicon vedle osvědčených tutovek na něm propagovali aktuální album „The Final Chapter“, které sklidilo vcelku pozitivní ohlasy. A než se fanoušci stačili v letošním roce pořádně rozkoukat a zjistit, jakou hudební nadílku obdrží, Necronomicon vrhli na trh novinku „Constant To Death“…
Na úvod přichází kapela s technicky nejnaleštěnější skladbou „Constant To Death“, ve které vzrůstající napětí obstarává bublající basa s ostré riffy ve středním tempu, které se po necelé minutě lámou do thrashových figur ve stylu kolegů Kreator. Freddy má tyto kumpány velmi rád a jeho štěkavý zpěv jako by z Milleho hrdla přímo vypadnul. Pozor! Jedeme z kopce bez brzd - punkový feeling divoké „They Lie“ je hnaný neměnnou kulometnou palbou a drnčícími kytarami. Nekompromisní tlak někomu může připomenout praotce stylu Exploited. Navazující „Redemtion“ se vrací do thrashových vod a je to povedená rubanice v Kreator / Destruction stylu. To samé lze říci o „Stored n Blood“, kterou zdobí pečlivě vystavěné melodické Glenovo sólo. V „The Guilty Shepherd“ se mezi thrash pasážemi prolínají power metalové vsuvky, melodické vybrnkávačky i parafráze na kulometný předěl dupáku po vzoru „One“ od nejmenovaného metalového spolku. Jako další osvěžení v závěru první strany alba kapela překvapuje zařazením nejhitovějšího songu „A Voice For The Voiceless“. Za tímto názvem se skrývá heavy metalová hymna se vším všudy i s několikrát za sebou skandovaným melodickým refrénem.
Druhou polovinu odpalují těžkononážní hetfieldovské riffy ve střednětempé „Black Rain", která umně kombinuje thrashové prvky s hard rockovými pasážemi. Další pořádný a přímočarý kvapík jak od Exploited přináší „Children Cry Alone“ s namixovaným dětským pláčem v úvodu. Několikerá citace kytarového dvojzápřahu Iron Maiden se objevila i na předchozí desce, nyní probleskuje v poněkud jednotvárné power metalové „Bloodrush“ s nudným opakováním refrénu. Ani v následné power metalové jízdě s kulometným dupákem „Down From Above“ se nic zvláštního neodehrává. V předposlední odpichové thrashovce „The Blood Runs Red“ zpěvák Freddy frázuje jako Dave Mustaine a kytarista připojuje netypické výšivky. Poslední „Poverty Show“ po minutovém pohřebním intru řeže jako nabroušená pila v power/thrash metalovém ladění.
Na ploše bezmála padesáti minut nalezneme třináct písní, které letité fandy ničím nepřekvapí. Ti, kdo mají naposlouchanou poslední fošnu, mohou se rozhodnout před koupí podle tehdejších dojmů. Jedenácté album „Constant of Death“ je jejím pokračováním se všemi přednostmi i neduhy. Necronomicon servírují převážně osmdesátkově germánsky laděný thrash metal s drobnými citacemi, vypůjčenými od známějších kolegů a s přesahy do power/speedových a klasicky heavy metalových krajin. Na posledních dvou deskách je znát decentní vliv dvou cizáků, kteří částečně proměnili výsledný sound Necronomicon – Glenovy rozvážné kytarové malůvky a kulometný Rikův dupák. Deska metalové dějiny nejspíše nepřepíše, ale za poslech stojí a staromilce jistě neurazí.
|
