Pokud se tradičního melodického metalu týká, začátek letošního roku se zdá být velmi štědrý. Řada kapel vydala (nebo velmi brzy vydá) povedené desky, přičemž do této party patří i švédští debutanti Sacred. Svým způsobem se není čemu divit, na desce makala pětice zkušených borců, kteří se mihli ve spolcích Crystal Eyes, Lancer nebo Vicious Rumors. Přesto je výsledná forma díla "Fire to Ice" až nečekaně povedená a příjemná.
Z pohledu žánru můžeme mluvit o heavy metalovém albu, do kterého občas promluví melodický power. Předností, která okamžitě praští do uší, je zpěv Gustava Blideho. Čerstvý třicátník umí vystoupat do výšek jako pernatý dravec a tím dodat muzice lákavý staromilský punc, který ve společnosti některých kytarových motivů nemůže nepřipomenout ikony Iron Maiden, Helloween, nebo - z těch méně legendárních - vynikající krajánky Steel Attack.
Skladby byly evidentně tvořeny s řemeslnou chutí, jejich obsah kyne energií, pestrobarevnými vyhrávkami a živoucími motivy. Přes velmi dobré songy "Into the Light" a "Gateway to the Gods" vystoupáme ke stopě "Caught in a Snowstorm", která je kompozičním klenotem s vtahující melodickou stavbou, jemnými harmoniemi a nenásilně funkční gradací. V daném songu je potenciál švédské kapely nejmarkantnější, ani zbývající kousky ale nejsou marné. Skladba "Tyranical Warfare" šlápne do rytmických koní a dobrá nálada pokračuje, stejně jako ve slokách a naspeedovaném sólu příspěvku "Nights of Madness".
Drobný kritický bodec musíme zapíchnout do některých refrénů, ve kterých se jenom vyřvává nezajímavý vokální úsek ("Wasting Away", "Nights of Madness"), potažmo do nejdelších kusů "On the Verge of Becoming a Shadow" a "The Flying Dutchman", v nichž se snaha o plíživě budovanou epiku nesetkává se zamýšleným úspěchem, ačkoli o nějakém průšvihu ani v těchto případech mluvit nelze. Tohle album se zkrátka povedlo a lze jej počítat za cenný přírůstek do sympaticky objemné studnice aktuálních žánrových příspěvků.
|
