Pořádnou porci finské melancholie nabídl večer v pražském klubu Futurum, k de se 18.dubna sešel trojlístek kapel ze země tisíců jezer – Swallow The Sun, Before The Dawn a Stam1na. Futurum nebylo zcela vyprodané, přesto byl klub takřka zaplněný. V půl osmé přišli na řadu Stam1na. Tahle banda je ve své zemi legendou a její desky se pravidelně umisťují na prvních místech tamní prodejní hitparády. Jelikož však zpívají především v mateřštině, jejich věhlas není mimo Finsko takový. Ale ve Futuru měli nesmírně silný ohlas. Stam1na hraje crossover thrashe, heavy metalu, severského melodického deathu a také třeba progu. Je to velice netypická a občerstvující kombinace, přičemž kapela umí skočit z jednoho stylu do druhého velice ladně. Výsledkem byl čtyřicetiminutový set, který nenudil a byl plný překvapení, pokud člověk kapelu neznal. Mraky energie a především muzikantská kvalita. Stam1na nadchla.
Before The Dawn je další z hromady kapel, které má na bedrech Tuomas Saukkonen. Věnuje se melodickému death metalu s příchutí gotiky a doomu, prostě severská melancholie. Kapela měla ve Futuru hromadu fanoušků a po celý zhruba padesátiminutový set se jí dostávalo velkých ovací. Zařadila skladby z celého průběhu kariéry, možná překvapilo, že z novinky „Cold Flare Eternal“ zazněla jediná skladba, ale je pravda, že album vyjde až v září. Before The Dawn hráli profesionálně a s chutí, zpěvák Paavo chrlil brutální growly a také čistý zpěv. Ten místy zakolísal, ale nebylo to nic zásadního, co by skladby zkazilo. Skladby měly většinou poměrně přímočarý charakter, growl se pravidelně střídal s čistým zpěvem, který vládl především v refrénech. Do vyloženého nadšení něco chybělo, možná trochu větší pestrost projevu, protože po Stam1ně zněli Before The Dawn trochu monotónně.
Doomoví mistři Swallow The Sun jsou dávno zavedenou kapelou, která svůj žánr umí na jedničku. Jejich show měla začít deset minut po půl desáté večer, avšak nepovedlo se nazvučit a zlobila technika. Zhruba deset minut zpoždění nemělo vliv na kvalitu vystoupení. Swallow The Sun jako vždy vystupovali s kapucemi na hlavě a působili jako pouhé temné siluety na pódiu. Inovací prošel světelný park a také různé mezihry mezi skladbami, v nichž byly slyšet úryvky z textů. Byl to zajímavý nápad na předěly mezi songy, avšak za něco, co by bylo nutné, bych to nepovažoval. Zpěvák Mikko opět působil trochu jak solný sloup. Hýbal se, jen když se šel napít k bicím, nicméně to k melancholii kapely patří. Kytarista a skladatel Juha jako vždy předváděl poměrně krkolomné pohyby a byl dynamickým prvkem na pódiu.
Skupina má na kontě aktuální desku „Shining“ a ta zabírala polovinu celého setlistu. Songy ze „Shining“ naživo obstály na výbornou, singlová „MelancHoly“ měla velkolepý ohlas. Swallow The Sun si připravili různé doplňující bonbónky v podobě songu „New Moon“ nebo „When A Shadow Is Forced Into The Light“. Byl to moc pěkně poskládaný setlist. Songy v typicky doomovém pomalém tempu střídaly svižnější a tvrdší momenty. Nechyběla ani „These Woods Bearthe Evil“, která přinesla trochu black metalového koření.
Nejspíš to nebyl nejlepší koncert Swallow The Sun u nás, ale byl velmi povedený, včetně zvuku. Na Swallow The Sun je radost (to se vlastně k doom metalu nehodí) chodit. Celý večer a trojice kapel zaslouží pochvalu.
Setlist: Innocence Was Long Forgotten, What I Have Become, When a Shadow Is Forced Into the Light, Under the Moon & Sun, Don´t Fall Asleep (Horror, Part 2), Cathedral Walls, Charcoal Sky, New Moon, MelancHoly, These Woods Breathe Evil, November Dust, Swallow (Horror, Part 1)
|
