Sledovat vývoj německé party Hammer King je celkem radostná záležitost. Na začátku její desetileté kariéry nebylo kvůli pisklavému zpěvu frontmana, jenž si nechává říkat Titan Fox V, o co stát. Později se Foxův zpěv zlepšil a dnes dokonce patří mezi hlavní taháky kapely. Určitý posun je znát i v hudebním obsahu. Zatímco v minulosti se při poslechu před očima míhalo jedno inspirační jméno za druhým, v případě novinky "Make Metal Royal Again" už je situace klidnější a německý kvartet (s novým bicmenem Jensem Gellnerem) jako by konečně nalezl pozici, která mu dovoluje vkročit do lepší metalové ligy.
Název nahrávky je zjevnou parafrází na hlášku "Make America Great Again" a lze jej vnímat jako návnadu, díky které si muziku na internetu pustí o něco větší počet lidí. Za tímto účelem byly stvořeny rovnou tři videoklipy, a to shodou okolností ke skladbám, které jsou v tracklistu seřazeny na prvních třech pozicích (nebo jde o strategii a kapela časem natočí videa ke všem novým songům?). "King for a Day" po atraktivním bicím vstupu nastolí náladový mód, který bude signifikantní pro celé zbývající dění. Střední tempo a lehký epický nádech podpořený aktivním vícehlasným profilem, jež vhodně podporuje Foxův specifický projev, na kterém je sympatické nehrubé (čti nechraplavé) zabarvení. Úvodní skladba každopádně příjemně navnadí a prokáže dobrou formu kapely, kterou ze studia pojistil Jacob Hansen neméně obstojným mixem a masteringem.
Paradoxem navazující stopy je skutečnost, že místo ostrých metalových riffů, které by byly poplatné titulnímu názvu písně, přináší trendové postupy à la Bloodbound, jemně zaoblené sólo, a při pozorném poslechu můžeme dokonce rozkrýt popový akcent. Holt význam slova metal už evidentně není, co býval. Třetí klipovka "Schlaf Kaiser schlaf" je srandičkou, která začíná dívčím zpěvem v němčině a sloky parafrázují známou ukolébavku, jež pod názvem "Bratře Kubo" uspávala i česká dítka. Jako náladové zpestření to funguje, zvlášť s ohledem na zbývající obsah alba, který už promele víceméně stejné tvůrčí postupy.
Za vypíchnutí ještě stojí kus "For Crown and Kingdom", v němž se frontman (úspěšně) pokouší o jiný, lehce excentrický projev, případně závěrečný track "The Last Kingdom", jehož příjemnou uvolněnost podtrhne křehké akustické finále. Po dvojici alb Hammer King, které jsem v recenzích ocejchoval hodnocením šest a půl bodu, přišel opět čas na mírné navýšení. Němci na své aktuální studiovce dosáhli svého (pravděpodobného) zenitu a posluchačům melodického heavy power metalu nabídli nečekaně svěží žánrovou jednohubku.
|